Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3161/2015

26 Cdo 3161/2015

U S N E S E N Í

V. A.

, zastoupené Mgr. Ondřejem Kubátem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, pro 58 779 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 10. 2014, č. j. -113, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 4. 4. 2014, č. j. -91, kterým Okresní soud v Hradci Králové zamítl návrh povinné na zastavení exekuce, nařízené svým usnesením ze dne 27. 8. 2008, č. j. -12. Uvedl, že v exekučním řízení nelze znovu posuzovat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí, a tedy v projednávané věci hodnotit, zda ke dni vyhlášení soudních rozhodnutí (exekučních titulů) povinná přisouzenou jistinu s příslušenstvím skutečně dlužila či nikoli. Povinná netvrdí žádné skutečnosti nastalé po vydání exekučních titulů, které by vedly alespoň k částečnému zániku vymáhaných pohledávek. Exekuce je vedena v rozsahu, jenž odpovídá obsahu vykonávaných rozhodnutí. Povinnou vznesená námitka promlčení „částky z roku 2000“ není pro neurčitost projednatelná, nadto z hlediska běhu promlčecí doby byla exekuce vymáhaných pohledávek (včetně poplatků z prodlení) navržena včas.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z extrémního rozporu mezi skutkovým stavem a právním závěrem soudu, vzešlým z chybného hodnocení důkazů, čímž došlo k odchýlení od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Odvolací soud na základě vadného hodnocení důkazů dospěl k nesprávnému právnímu závěru, že pohledávky, pro něž je exekuce vedena, existují. Povinná přitom doložila, že tyto pohledávky nemohly vzniknout, a je tedy namístě exekuci zastavit podle Navrhla, aby dovolací soud usnesení soudu odvolacího i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. a část první, čl. II, bod 2. ), dále jen „o. s. ř“.

Z obsahu dovolání vyplývá, že dovolatelka nesouhlasí se skutkovými závěry soudu, vztahujícími se k existenci (či zániku) vymáhaných pohledávek. Z nesprávného skutkového hodnocení pak usuzuje na nesprávné právní hodnocení věci. Podle lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. ). Dovolatelkou vytýkané vadné hodnocení důkazů či chybné skutkové závěry nesprávným právním posouzením nejsou a dovolatelka tak uplatňuje nepřípustný dovolací důvod.

K dovolacím námitkám navíc Nejvyšší soud připomíná, že podle ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nelze věcnou správnost podkladového rozhodnutí v exekučním řízení již přezkoumávat (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 19. února 2013, sp. zn. ).

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne17. září 2015

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu