Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 935/2015

29 Cdo 935/2015

U S N E S E N Í

P. V.

ALIA, akciová společnost

, se sídlem v Chebu, Svobody 74/30, PSČ 350 02, identifikační číslo osoby 18233511, zastoupené JUDr. Petrem Bayerem, advokátem, se sídlem v Chebu, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 507/6, PSČ 350 02, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vydání akcií a vydání opisu seznamu akcionářů, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2014, č. j. -288, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31. května 2010, č. j. -151, vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti ALIA, akciová společnost (dále jen „společnost“) ze dne 17. dubna 2008 (výrok I.), uložil společnosti vydat navrhovateli 12 kusů listinných akcií specifikovaných ve výroku (výrok II.) a opis seznamu všech svých akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno (výrok III.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Jde přitom o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci, když usnesení ze dne 5. října 2011, č. j. -204 (jímž odvolací soud mimo jiné změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti zamítl), zrušil k dovolání navrhovatele Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. září 2013, sp. zn. (které je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na webových stránkách dovolacího soudu), a věc vrátil (v dovoláním napadeném rozsahu prvního a čtvrtého výroku) odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolánínesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

Odvolací soud – a dovolatel se mýlí, usuzuje-li opačně – zcela respektoval závazný právní názor Nejvyššího soudu vyslovený v předchozím kasačním rozhodnutí (sp. zn. ), jakož i ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu přijatou k výkladu , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) [srov. za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2008, sp. zn. , ze dne 15. února 2012, sp. zn. , ze dne 20. června 2012, sp. zn. , ze dne 20. května 2010, sp. zn.29 Cdo 4811/2009]. Jeho závěru, podle něhož sice došlo k podstatnému porušení práv dovolatele jakožto akcionáře společnosti, ale toto porušení nemělo závažné právní následky, nelze ničeho vytknout; odvolací soud správně vycházel z principu proporcionality (jakožto obecné právní zásady), který se v úpravě obch. zák. promítá a z něhož plyne, že ne každé porušení právních předpisů či stanov vede k vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2013, sp. zn. ). Tím samozřejmě není vyloučeno uplatnění případných nároků podle a obch. zák.

V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti výroku o nákladech řízení, dovolatel Nejvyššímu soudu nepředestírá žádnou otázku procesního práva, na jejímž posouzení napadené rozhodnutí spočívá; dovolání již proto nemůže být v tomto rozsahu přípustné.Dovolatelovy námitky nadto neodpovídají ani obsahu spisu (co do rozsahu, v němž byl ve věci úspěšný), ani odůvodnění napadeného rozhodnutí (co do nákladů předchozího dovolacího řízení, o nichž odvolací soud – v rozporu s tvrzením dovolatele – rozhodl).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. srpna 2015

JUDr. Petr Š u k

předseda senátu