Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 601/2015

7 Tdo 601/2015-43

U S N E S E N Í

V. Š.

I.

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se

z r u š u j e

rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. .

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265

l

odst. 1 tr. ř. se Vrchnímu soudu v Praze

p ř i k a z u j e

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

II.

Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný V. Š.

n e b e r e

do vazby.

O d ů v o d n ě n í :I.

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2014, sp. zn. , byl obviněný V. Š. uznán vinným zločinem těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a podle § 145 odst. 2 tr. zákoníku byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 5 roků. Pro výkon tohoto trestu byl podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Pokusu uvedeného zločinu se podle skutkových zjištění soudu I. stupně obviněný dopustil tím, že (zkráceně uvedeno) v době od 21:00 hodin dne 9. 4. 2014 do 0:30 hodin dne 10. 4. 2014 v obci D. B., okr. P., v místě bydliště, v prostoru obývacího pokoje, po předchozím požití alkoholu fyzicky napadl svoji družku M. H., která byla v 30. týdnu těhotenství, a v úmyslu docílit, aby přišla o nenarozené dítě, jí postupně bil menší až střední silou pěstí do obličeje, mačkal ji rukou paže, stehna a břicho, na které jí sedal a poskakoval po něm, rdousil ji rukama a dusil polštářem se slovy, že ji raději zabije, než aby jí dítě nechal, že z ní dítě dostane, neodjede do té doby, pokud poškozená nepotratí a nezemře, nepřenechá poškozené své geny, přičemž jí způsobil poranění a pohmoždění podrobně uvedená ve výroku o vině, a po účinku mechanického působení na břicho jí vyvolal děložní stahy, které mohly bez včasné léčby vyústit až v předčasný porod, z něhož vyplývají závažná rizika poškození života a zdraví nedonošeného novorozence, a v důsledku tohoto jednání utrpěla poškozená středně těžkou posttraumatickou stresovou poruchu s následnou dobou léčení v trvání několika měsíců.

Citovaný rozsudek soudu I. stupně napadl obviněný odvoláním, které zaměřil proti všem jeho výrokům. V odvolání popřel zejména zjištění soudu, že poškozenou napadl v úmyslu, aby přišla o nenarozené dítě a výpověď poškozené označil za nevěrohodnou.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. , podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. zrušil napadený rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. pak nově rozhodl tak, že na stejném skutkovém základě, když skutková zjištění soudu I. stupně považoval za správná a úplná, uznal obviněného vinným pouze pokusem zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku a podle tohoto zákonného ustanovení jej odsoudil k mírnějšímu trestu odnětí svobody v trvání tří let. Pro výkon tohoto trestu jej pak podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařadil také do mírnějšího typu věznice s dozorem. Vrchní soud změnu právní kvalifikace jednání obviněného odůvodnil tím, že jednáním obviněného nebylo způsobeno poškozené žádné závažnější zranění, k takovému následku jeho jednání ani nesměřovalo, když bylo zaměřeno výhradně na vyvolání potratu a tento lze vyvolat pouze u těhotné ženy. Těhotenství poškozené, že je tedy zahrnuto už v základní skutkové podstatě § 145 odst. 1 tr. zákoníku a nelze je jako kvalifikovanou skutkovou podstatu k tíži obviněného znovu přičítat, protože by se podle názoru Vrchního soudu v Praze jednalo o dvojí přičítání téže okolnosti, což je nepřípustné.

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal nejvyšší státní zástupce dovolání v neprospěch obviněného, které opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítá nesprávnou aplikaci zásady zákazu dvojího přičítání vrchním soudem, v důsledku čeho byl skutek nesprávně posouzen jen jako zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu, aniž by bylo zohledněno naplnění jiné skutečnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, a to skutečnosti, že předmětem útoku byla těhotná žena. Nejvyšší státní zástupce poukázal na některé jiné úmyslné trestné činy proti životu a zdraví, u kterých je rovněž spáchání činu na těhotné ženě skutečností odůvodňující použití vyšší trestní sazby. Tato skutečnost že nemá přímý vztah k následku či účinku trestného činu, nejedná se o těžší následek jednání pachatele, ale o jiný znak charakterizující předmět útoku, jemuž je poskytována zvýšená ochrana. Této zvýšené ochraně těhotné ženy proti násilným útokům, odpovídá také vyšší trestní sazba podle § 145 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Pouze na okraj nejvyšší státní zástupce poznamenal, že vrchní soud ponechal ve skutkové větě výroku o vině konstatování, že poškozená v důsledku útoku obviněného utrpěla středně těžkou posttraumatickou stresovou poruchu s dobou léčení několika měsíců. I když argumentaci vrchního soudu ohledně této poruchy považuje nejvyšší státní zástupce za rozpornou a nepřesvědčivou, uvedl, že soudy měly znění skutkové věty upravit tak, aby odpovídala jejich odůvodněným zjištěním.

Nejvyšší státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud postupem podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Protože Nejvyšší soud neshledal důvody pro odmítnutí dovolání nejvyššího státního zástupce z důvodů uvedených v ustanovení § 265i odst. 1 tr. ř., přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 265i odst. 3 tr. ř. a dospěl k závěru, že uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byl námitkami nejvyššího státního zástupce naplněn a dovolání je důvodné.

Dovolací důvod podle §

265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolací soud v rámci své přezkumné činnosti musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

Jak je patrno z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů a z obsahu dovolání, o skutkovém stavu jak byl zjištěn na základě provedeného dokazování soudem I. stupně, s nímž se v napadeném rozhodnutí ztotožnil také soud odvolací, nejsou žádné pochybnosti. Spornou právní otázkou a tedy předmětem dovolacího přezkumu je pouze otázka, zda násilným jednáním vůči těhotné ženě vedeným úmyslem vyvolat u ní potrat nebo usmrtit plod, pachatel naplňuje pouze skutkovou podstatu trestného činu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, nebo skutkovou podstatu téhož trestného činu podle § 145 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, tedy, že takový čin spáchal na těhotné ženě.

Tato otázka byla v praxi soudů řešena různě, a proto trestní kolegium Nejvyššího soudu v zájmu sjednocení rozhodování soudů schválilo na svém zasedání dne 21. 5. 2015 k uveřejnění do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. . Toto rozhodnutí vrchního soudu sice primárně řešilo otázku, že násilným jednáním vůči těhotné ženě, vedeným úmyslem vyvolat u ní potrat nebo usmrtit plod, nelze bez dalšího naplnit znak kvalifikované skutkové podstaty tohoto trestného činu spočívající v jeho spáchání ze zavrženíhodné pohnutky ve smyslu § 145 odst. 2 písm. h) tr. zákoníku. Současně ale vrchní soud v této jiné trestní věci ponechal jako správnou v platnosti právní kvalifikaci jednání pachatele jako pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku s tím, že se v takovémto případě nejedná o „nepřípustnou duplicitu“ základní skutkové podstaty (§ 145 odst. 1 tr. zákoníku) a kvalifikované skutkové podstaty /§ 145 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku/, byť vyvolání potratu nebo usmrcení plodu se lze dopustit jen vůči těhotné ženě, protože těhotná žena je jako znak kvalifikované skutkové podstaty tzv. kvalifikovaným subjektem. Jednalo se v podstatě o skutkově podobný případ pachatele, který byl rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 6. 12. 2012, sp. zn. , uznán vinným uvedeným zločinem podle § 145 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku za jednání spočívající v podstatě v tom, že v rodinném domě záměrně fyzicky napadl svoji družku v úmyslu přivodit jí potrat plodu s vědomím, že se poškozená nachází v 19. týdnu těhotenství, a to tím způsobem, že jí několikrát udeřil pěstí do trupu a končetin, klekl jí na břicho se slovy "já z tebe to dítě dostanu", přičemž v důsledku útoku utrpěla poškozená řadu zranění spočívajících v otoku měkkých tkání, hematomech na různých částech těla, podkožním krevním výronu pod pupkem o průměru 5 cm, když k poškození plodu nedošlo (též např. usnesení NS ze dne 9. 10. 2014, sp. zn. ).

Trestní kolegium Nejvyššího soudu tak výše zmíněné rozhodnutí vrchního soudu v jiné trestní věci schválilo k uveřejnění v uvedené sbírce se závěrem, že okolnost, že úmyslné vyvolání potratu nebo usmrcení plodu může být z povahy věci spácháno jen na těhotné ženě, odůvodňuje posouzení činu jako trestného činu těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, popř. pokusu tohoto trestného činu, aniž by tu byl rozpor se zákazem dvojího přičítání jedné a téže skutečnosti k tíži pachatele.

Znak „na těhotné ženě“ ji chrání coby předmět útoku nejen jako těhotnou, resp. jako nositelku plodu, tzn. v tomto užším rozsahu, nýbrž šířeji, tedy jako osobu ve specifické psycho-fyzické kondici.

Ze shora rozvedených důvodů Nejvyšší soud z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil dovoláním napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. . Současně podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265

l

odst. 1 tr. ř. pak přikázal uvedenému soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Vrchní soud v Praze tedy předmětnou trestní věc znovu projedná a rozhodne o odvolání obviněného, přičemž je vázán právním názorem dovolacího soudu vysloveným v tomto rozhodnutí (§ 265s odst. 1 tr. ř.).

II.

Nejvyšší soud současně rozhodl podle § 265l odst. 4 tr. ř., že se obviněný nebere do vazby. Obviněný v současné době vykonává trest odnětí svobody v trvání tří let, uložený zrušeným rozsudkem. Z trestního spisu vyplývá, že výkon trestu odnětí svobody nastoupil z vazby dne 19. 2. 2015 a v současné době jej vykonává ve věznici V. Podle sdělení uvedené věznice má obviněný nařízen výkon dalšího trestu odnětí svobody ve věci Okresního soudu Praha-západ sp. zn. , do kterého bude převeden.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. srpna 2015

JUDr. Michal Mikláš předseda senátu