Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2522/2015

29 Cdo 2522/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobce LIVE GREEN AREA,družstva, se sídlem ve Starém Městě, Stříbrnice 212, PSČ 788 32, identifikační číslo osoby 25413597, zastoupeného JUDr. Josefem Tichým, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Šaldova 217/7, PSČ 400 01, proti žalované Ing. Haně Klimešové, jako správkyni konkursní podstaty úpadce LIGRA, a. s., identifikační číslo osoby 47672242, zastoupené JUDr. Taťánou Přibilovou, advokátkou, se sídlem v Kopřivnici, Kadláčkova 894/17, PSČ 742 21, o zaplacení částky 4 833 960 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. února 2015, č. j. -164, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil mezitímní rozsudek ze dne 30. dubna 2014, č. j. -128, jímž Krajský soud v Ostravě rozhodl, že nárok žalobce je po právu a že o výši nároku a náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, přičemž důvod přípustnosti dovolání vymezila tak, že „má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“.

Podle ustanovení , (dále též jen „ “), je obligatorní náležitostí dovolání požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části).

K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“). V usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. (v R 4/2014 citovaném), stejně jako v usnesení ze dne 31. března 2014, sen. zn. , pak Nejvyšší soud vysvětlil, že:

„Dovolací námitka, že ‚vyřešená právní otázka v této věci má být dovolacím soudem posouzena jinak’, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání.

Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že ‚dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak’, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit“.

K tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. (jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ) a usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2014, sp. zn. , ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. a ze dne 24. června 2014, sp. zn. .

Příslušná pasáž dovolání ve světle výše uvedených ustálených judikatorních závěrů zjevně není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání. Požadavkům na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání dovolatelka nedostála ani v jiných částech dovolání (posouzeném potud z obsahového hlediska).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení věty první a ustanovení , neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť dovoláním napadené rozhodnutí není rozhodnutím, jímž se řízení končí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. K tomu Nejvyšší soud doplňuje, že řízení, v němž věřitel vymáhá svou pohledávku za konkursní podstatou, není řízením vyvolaným konkursem. K tomu, které spory jsou spory vyvolanými konkursem, srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. června 2007, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 74/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2003, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 27/2004 Sbírky rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. července 2015, sp. zn. .

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. července 2015Mgr. Milan P o l á š e k

předseda senátu