Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 966/2014

30 Cdo 966/2014

U S N E S E N Í

a)

M. B.

,

b) M.

S.

, a

c) L.

V.

, všichni zastoupeni advokátem Mgr. Janem Vargou, advokátem se sídlem v Praze 2, Fügnerovo náměstí 1808/3, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

identifikační číslo osoby 000 25 429,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu ušlého zisku, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 2013, č. j. – 239, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze potvrdil rozsudkem ze dne 20. listopadu 2013, č.j. – 239, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. července 2013, č.j. – 214, kterým byly zamítnuty žaloby všech žalobců o náhradu ušlého zisku.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno dne 20. listopadu 2013, tj. po nabytí účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, tj. po 1. 1. 2013, Nejvyšší soud podle čl. II bodů 1 a 7 tohoto zákona rozhodl o dovolání podle , , ve znění (dále též jen „ ”).

Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, jimiž se odvolací řízení končí, upravuje a , náležitosti dovolání pak

Podle může být dovolacím důvodem jen nesprávné právní posouzení věci. K náležitostem dovolání patří mj. i vymezení důvodu dovolání ( ), a to tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení ( ). Dovolatel musí rovněž uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v považuje za splněné ( ).

Podle ustanovení a , jsou dovolatelé povinni uvést, od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odvolací soud odchýlil, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem vyřešena nebo je rozhodována rozdílně, případně od kterého (svého) řešení se dovolací soud má odchýlit.

Dovolatelé, ač řádně poučeni, zřejmě přehlédli, že napadené rozhodnutí bylo vydáno až po účinnosti , a tedy dovolání musí mít náležitosti stanovené ve znění účinném od 1. 1. 2013. Dovolatelé však přímo odkazují na ve znění do 31. 12. 2012. Přípustnost dovolání dovozují z jeho ustanovení , s tím, že rozhodnutí má zásadní právní význam, ačkoli ustanovení ve znění od 1. 1. 2013 již na odstavce a písmena členěno není.

Pokud dovolatelé poukazují, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci podle ustanovení ( ), tak je dovolací soud nucen konstatovat, že dovolatelé ve svém dovolání převážně poukazují na skutkový stav věci (tj. na sjednané pracovní smlouvy, výši mzdy atd.) a nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování. Pokud dovolatelé následně poukazují na judikaturu Nejvyššího soudu, se kterou má být rozsudek v rozporu (tj. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. ), tak tato rozhodnutí se týkají paušální náhrady za ušlý zisk, která se přiznává poškozeným v případě, že poškozeným skutečně škoda ve formě ušlého zisku vznikla, ale výše této škody by se zjišťovala nepřiměřeně složitě a nákladně. Avšak v případě žalobců, ani soud prvního stupně, ani odvolací soud, nedospěl k závěru, že by žalobcům vznikla škoda v podobě ušlého zisku v souvislosti s jejich vzetím do vazby, a proto jim nemohla být přiznána náhrada škody podle ustanovení , a to ani ve formě skutečné škody nebo paušální náhrady. Proto otázka dovolatelů ve znění, „zda je možné vytvářet fikci neoprávněnosti nároku s tvrzením, že ušlá mzda není prokázána v tvrzené výši a tudíž nepostupovat podle platných právních norem, které jsou součástí právního řádu“ je čistě hypotetická a není relevantní pro případ dovolatelů, neboť ani při jejím zodpovězení by se na situaci dovolatelů nemohlo nic změnit. Bez správného vytyčení otázky však není možné uvažovat o způsobilém vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání podle (dále srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. ), a dovolacímu soudu proto nezbylo než dovolání žalobců odmítnout podle ustanovení

Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněno ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 14. července 2015

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph. D.

předseda senátu