Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1991/2015

26 Cdo 1991/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné TNM PRINT s. r. o., se sídlem v Poděbradech, Jiráskova 1424/3, identifikační číslo 25012746, zastoupené JUDr. Jiřím Schüllerem, advokátem se sídlem Potěhy č. p. 146, proti povinnému M. P., bytem U. J., identifikační číslo 62476041, zastoupenému Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem v Kolíně III, Obecní dvůr 433, pro 427 560,- Kč s příslušenstvím, o návrhu povinného na odklad a zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2014, č. j. -253, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kolíně zamítl usnesením ze dne 1. 8. 2014, č. j. -232, návrh povinného na odklad exekuce (výrok I.) a návrh povinného na zastavení exekuce (výrok II.). Uvedl, že podání mimořádného opravného prostředku není samo o sobě důvodem pro odklad exekuce; zároveň neshledal na základě povinným tvrzených skutečností důvody pro zastavení exekuce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ ).

Krajský soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení okresního soudu potvrdil. Ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně a dodal, že důvody, jež uvádí povinný v návrhu na zastavení exekuce, se vztahují k nalézacímu řízení.

Povinný v dovolání směřujícímu proti výroku potvrzujícímu zamítnutí návrhu na zastavení exekuce namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Je přesvědčen, že „dovolacím soudem má být vyřešena otázka hmotného práva, ale i má být dovolacím soudem právní otázka posouzena jinak“. Vydání exekučního titulu (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 6. března 2009, č. j. -114) považuje za nezákonné, nesouhlasí s částkou, kterou má podle něj zaplatit, a je přesvědčen o nezákonnosti úroku 0,3 % od 7. 6. 2005 do zaplacení, který tak ročně dosahuje výše 109,5 %. Namítal, že ze strany oprávněné nedošlo ke splnění předmětu smlouvy, že povinný řádně předmět kupní smlouvy ze dne 16. 3. 2005 reklamoval a nesouhlasí s názorem, že právo odstoupit od smlouvy se nepromlčelo. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu v napadené části zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. , a část první, čl. II, bod 2. ).

Dovolání není přípustné, neboť podle ustálené judikatury exekuční soud již není oprávněn věcnou správnost exekučního titulu přezkoumávat, jelikož jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. července 2008, sp. zn. , ze dne 5. srpna 2008, sp. zn. , či ze dne 25. října 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Do exekučního řízení se rovněž nepřenášejí případné vady nalézacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2015, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na webových stánkách Nejvyššího soudu).

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. června 2015

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu