Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
F7F612CDFB0BC988C1257EC4003BFDB6.html
HTML · 11.38 KB
No categories available
25 Cdo 2679/2015
25 Cdo 2679/2015
U S N E S E N Í
J. D.
JUDr. B. P.
, advokátu se sídlem v Brně, Malinovského nám. 4, zastoupenému Mgr. Jaroslavem Salajkou, advokátem se sídlem v Brně, Malinovského nám. 4, o 236.276,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 42 C 158/2011 , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. září 2014, č. j. 44 Co 218/2013 -62, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř. ):
Nejvyšší soud odmítl dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 9. 2014, č. j. 44 Co 218/2013 -62, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. , neboť neobsahuje vymezení dovolacího důvodu způsobem uvedeným v ustanovení § 241a odst. 3 o.s.ř. ani zákonem požadované údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř. ), a v dovolacím řízení nelze pokračovat, neboť v důsledku absence uvedené náležitosti nelze posoudit přípustnost dovolání.
Dovolatel napadá zejména postup soudů obou stupňů při zjišťování skutkového stavu věci a vytýká jim nesprávné skutkové závěry, které podle něj vedly k nesprávnému právnímu posouzení; uplatňuje tedy nezpůsobilý dovolací důvod. Otázku přípustnosti dovolání pak zmiňuje pouhým odkazem na § 237 o.s.ř. a na odchylku od „ustálené rozhodovací praxe, jakož i dalších tam uvedených zákonných předpokladů“, aniž uvádí konkrétní rozhodnutí ustálené judikatury dovolacího soudu, která nebyla odvolacím soudem při řešení rozhodné právní otázky respektována. Může-li být přitom dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace byť i jen části textu tohoto ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , publikováno pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 , ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 4031/13 ,
ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14 , a ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. IV. ÚS 2901/14
). Náležitost dovolání spočívající v konkrétním uvedení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je zákonným požadavkem vyplývajícím přímo z ustanovení § 241a odst. 2 o.s.ř. , což s ohledem na povinné kvalifikované zastoupení dovolatele podle § 241 o.s.ř. není požadavkem nepřiměřeným. Není-li přitom ve lhůtě podle § 241b odst. 3 o.s.ř. tato náležitost doplněna a nelze-li proto v dovolacím řízení pokračovat, nezbývá, než postupovat podle § 243c odst. 1 o.s.ř. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř. ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. července 2015
JUDr. Petr Vojtek předseda senátu