Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2445/2015

33 Cdo 2445/2015

U S N E S E N Í

MUDr. R. S.

1) F. B.

, a

2) G. B.

, zastoupeným JUDr. Alešem Janů, advokátem se sídlem Tábor, Čelkovická 445, o zaplacení 171.900 Kč, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích-pobočky v Táboře ze dne 20. 2. 2015, č. j. -237, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaní

jsou povinni

zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.280 Kč k rukám JUDr. Zdeňky Lustové, advokátky se sídlem České Budějovice, Pražská tř. 58, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Táboře rozsudkem ze dne 26. 9. 2014, č. j. -178, zastavil řízení v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 15.000 Kč (výrok I.), žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku částku 270.000 Kč (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

Krajský soud v Českých Budějovicích-pobočka v Táboře rozsudkem ze dne 20. 2. 2015, č. j. -237, rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním dotčeném výroku II. potvrdil v rozsahu 171.900 Kč (výrok I.), v rozsahu 98.010 Kč jej změnil tak, že žalobu zamítl (výrok II.), a uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 120.543 Kč k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - dále jen „ “ (srov. čl. II bod 2. ).

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž ke splnění uvedené náležitosti dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části. Nastoluje-li dovolatel k dovolacímu přezkumu více otázek, ať již hmotného či procesního práva, musí ve vztahu ke každé z nich uvést, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Podle § 239 je přípustnost dovolání (§ 237 až 238a) oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení § 241b odst. 1 a 2 tím nejsou dotčena.

V dané věci žalovaní předložili k dovolacímu přezkumu několik otázek, z nichž pouze u jedné z nich - týkající se nákladů řízení - splnili požadavek řádného vymezení předpokladů přípustnosti dovolání.

Ač žalovaní považují otázku aplikace nebo v situaci, kdy soud rozhodl ve věci samé o výši plnění na základě své úvahy, za otázku dovolacím soudem dosud neřešenou, tato otázka byla již dovolacím soudem vyřešena.

Rozhodnutí o výši nároku vyplývajícího z uplatněného práva z odpovědnosti za vady ve formě slevy z kupní ceny, který je co do svého základu prokázán, lze založit na úvaze soudu zhodnocením relevantních skutečností postupem podle (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2015, sp. zn. ). Podle ustálené judikatury dovolacího soudu závisí rozhodnutí o výši plnění z pohledu ustanovení na „úvaze soudu“ tehdy, postupoval-li soud podle ustanovení (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2014, sp. zn. , ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. , a ze dne 2. 6. 2015, sp. zn. ). Lze proto uzavřít, že odvolací soud rozhodl v souladu s rozhodovací praxí dovolacího soudu, jestliže o náhradě nákladů řízení rozhodl podle , a nikoli podle míry úspěchu ve věci podle Dovolání není tudíž pro řešení nastolené otázky přípustné ve smyslu

Ve vztahu k ostatním v dovolání označeným otázkám, které měly být vyřešeny v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, žalovaní nijak nekonkretizují, od které „ustálené rozhodovací praxe“ se odvolací soud při jejich řešení odchýlil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. ). Nenaplnili tak zákonný požadavek týkající se vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ke všem k dovolacímu přezkumu otevřeným otázkám. Tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas, tj. ve lhůtě podle , neodstranili. Navíc, posuzováno podle obsahu, námitky žalovaných ani nevystihují jediný způsobilý dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci, nýbrž upozorňují na vady řízení, k nimž dovolací soud přihlíží až tehdy, dospěje-li k závěru o přípustnosti dovolání ( věta druhá ).

Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání odmítl ( věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 21. července 2015

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu