Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
2B51B0FD7521CE88C1257EB30046E293.html
HTML · 12.03 KB
No categories available
26 Cdo 1260/2015
26 Cdo 1260/2015
U S N E S E N Í
ČEZ, a. s.
I. K.
, zastoupené Mgr. Eduardem Benešem, advokátem se sídlem v Praze 9, Na Rozcestí 1434/6, pro 198 257 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 64 Nc 819/2008 , o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2014, č. j. 15 Co 524/2013 -75, takto:
Dovolání
se odmítá
.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) :
Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 4. 2014, č. j. 15 Co 524/2013 -75, k odvolání povinné potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 9. 2013, č. j. 64 Nc 819/2008 -48, jímž byl zamítnut návrh povinné na zastavení exekuce, nařízené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 6. 2008, č. j. 64 Nc 819/2008 -8.
Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním (doplněným dovolatelce ustanoveným zástupcem ve lhůtě k dovolání podle § 241b odst. 3 ve spojení s § 240 zákona č. 99/1963 Sb, občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů - dále „o. s. ř. “), v němž splnění předpokladů přípustnosti vymezuje s odkazem na § 237 o. s. ř. o. s. ř. tak, že „napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného a procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu“.
Oprávněná se k dovolání povinné vyjádřila podáním ze dne 5. 2. 2015 tak, že dovolání není důvodné, a proto by je měl dovolací soud zamítnout.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz § 10a o. s. ř. o. s. ř. ) o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, článek II., bod 7. přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb. a část první, čl. II., bod 2. přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb. ) se závěrem, že dovolání nelze pro jeho vadu projednat.
Dovolání povinné v rozporu se zákonným požadavkem dle § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. postrádá způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání některým z hledisek alternativně zakotvených v ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. ; v tomto směru nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. a obecné tvrzení, že se odvolací soud při řešení právní otázky odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, aniž by dovolatelka alespoň na úrovni citace závěrů (úvah) dovolacího soudu jeho konstantní judikaturu specifikovala (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněné pod č. 4/2014 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 ). Námitkami dovolatelky, že odvolací soud vyšel z neúplných skutkových zjištění ohledně povinnou již uhrazené části vymáhané pohledávky, že mohl pochybit, umožnil-li „vymáhat příslušenství pohledávky, které téměř 18x převyšuje vymáhanou jistinu“, a že se povinná schválením smíru (tj. jednoho z použitých exekučních titulů) „dostala do nezáviděníhodné situace“, chybějící předpoklad přípustnosti dovolání založit nelze.
Protože uvedená esenciální vada obsahu dovolání již nemůže být po uplynutí lhůty k dovolání (§240 o. s. ř. o. s. ř. ) odstraněna (srov. § 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) a brání v pokračování dovolacího řízení, dovolací soud dovolání v souladu s § 243c odst. 1 větou první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (s odkazem na § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. června 2015
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu