Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1295/2015

33 Cdo 1295/2015

U S N E S E N Í

Ing. R. M.

OPTREAL, spol. s r. o.

, se sídlem v Praze 6-Ruzyně, Drnovská 1042/28 (identifikační číslo osoby 25098420), zastoupené Mgr. Ing. Tomášem Menčíkem, advokátem se sídlem v Plzni-Jižní Předměstí, Žižkova 1737/52, o 144.102,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2014, č.j. -198, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 8.712,-Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Patricie Švarcové, advokátky.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým městský soud potvrdil rozsudek ze dne 10. 4. 2014, č.j. -143, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalované zaplatit žalobci 144.102,- Kč s 7,5 % úroky z prodlení od 28. 12. 2011 do zaplacení a na nákladech řízení 120.466,- Kč, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, není přípustné ( , , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 , čl. II bod 2 , dále jen „ “).

Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, podle něhož zjišťuje-li soud obsah smlouvy, tj. činí-li z obsahu smlouvy zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno, a to i pomocí výkladu projevu vůle ve smyslu § 35 odst. 2 obč. zák., dospívá ke skutkovým zjištěním. O aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (tedy o právní posouzení) jde teprve tehdy, dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2000 pod č. 73, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. ). Uplatnění způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového závěru (zde ohledně vůle smluvních stran projevené ve smlouvě o vybudování technické infrastruktury), než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud.

Právní závěr odvolacího soudu, podle něhož ujednání o smluvní pokutě zajišťující závazek vybudovat k hranici pozemku parc. č. 1937/10 zapsanému na listu vlastnictví 3586 pro katastrální území M. pod B. technickou infrastrukturu (vodovod, splaškovou kanalizaci, dešťovou kanalizaci, plynovod, elektrický proud a veřejné osvětlení) nejpozději do 31. 12. 2007, je platným právním úkonem ( a násl., , 2 , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz /, dále jen „obč. zák.“), žalovaná napadla procesně neregulérním způsobem, tj. na podkladě vlastní verze skutku. Oproti zjištění, k němuž dospěly soudy obou stupňů, vychází z toho, že smluvní pokuta nemohla zajišťovat splnění závazku vybudovat ve sjednaném termínu dešťovou kanalizaci a veřejné osvětlení, protože projektové řešení a příslušné stavební povolení vylučovaly vybudování těchto prvků technické infrastruktury až k hranici žalobcovy parcely. Na rozdíl od odvolacího soudu prosazuje žalovaná také jiný výklad smlouvy z 30. 5. 2007 o vybudování technické infrastruktury v lokalitě „M. pod B.“ ohledně užitých termínů „vybudovat“, „zhotovit“ a „dokončit“. Za den vybudování technické infrastruktury (a tím splnění závazku zajištěného smluvní pokutou) nelze podle jejího názoru považovat den vydání, příp. den nabytí právní moci příslušného kolaudačního souhlasu umožňujícího užívání k danému účelu, nýbrž den faktického dokončení jednotlivých prvků technické infrastruktury, tj. dokončení do stavu způsobilého kolaudaci.

Pro úplnost nutno uvést, že samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (listiny – smlouvy o vybudování technické infrastruktury), opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v , nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle

Spojuje-li žalovaná přípustnost dovolání s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného i procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí jít o takové otázky, na nichž byl výrok rozsudku odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen. Takovou není otázka posouzení právního charakteru smlouvy o vybudování technické infrastruktury, tedy otázka, zda jde o smlouvu o dílo (§ 631 o násl. obč. zák.) nebo o nepojmenovanou smlouvu (§ 51 obč. zák.). Na posouzení této právní otázky napadené rozhodnutí, v němž odvolací soud hodnotil pouze ujednání, kterým smluvní strany sjednaly pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, nespočívá.

Namítá-li žalovaná, že se odvolací soud nevypořádal s jejími odvolacími námitkami, že rozhodnutí řádně a přesvědčivě neodůvodnil, takže trpí nepřezkoumatelností, a že soudy obou stupňů neprovedly navržené důkazy, nenapadá žádný jeho právní závěr vyplývající z hmotného nebo procesního práva, na němž je rozhodnutí o věci založeno, nýbrž vytýká odvolacímu soudu, že řízení zatížil vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K nim však – pokud by skutečně jimi řízení bylo postiženo – dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné ( , věta druhá, ); tento předpoklad však v dané věci splněn není.

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu , Nejvyšší soud je odmítl ( ).

Žalovaná sice výslovně napadla rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, ve vztahu k výrokům o náhradě nákladů řízení však žádnou argumentaci – natož tu, jež by se vázala k obligatorním údajům ve smyslu doplnitelným jen ve lhůtě uvedené v – nevznesla.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( , věta druhá ).

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. června 2015

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu