Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2632/2014

26 Cdo 2632/2014

U S N E S E N Í

JUDr. Václava Junka,

1.

J. H.

, a

2.

Ing.

L. V.,

oběma zastoupeným JUDr. Josefem Podhorským, advokátem se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 102, pro 58 286 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , o návrhu povinných na odklad a zastavení exekuce, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2014, č. j. -120, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Každý z povinných

je povinen

zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku

1228 Kč

k rukám JUDr. Petra Vaňka do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Benešově usnesením ze dne 2. 8. 2013, č. j. -96, zamítl návrh povinných na zastavení exekuce (výrok I.), návrh povinných na odklad exekuce (výrok II.), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Uzavřel, že exekuce již skončila (zanikla), když pohledávka včetně nákladů byla vymožena. Tím zaniklo i pověření exekutora k provedení exekuce, takže nezbylo, než návrhy na zastavení a odklad exekuce jako bezdůvodné zamítnout.

Krajský soud v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil ve výroku III. o nákladech řízení tak, že povinní jsou povinni zaplatit oprávněnému náhradu nákladů řízení o zastavení exekuce ve výši 2 456 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám jeho zástupce (výrok I.). Dále usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. potvrdil (výrok II.) a povinným uložil zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2 456 Kč (výrok III.). Odvolací soud uzavřel, že návrh na zastavení a odklad exekuce byl podán včas ve třicetidenní lhůtě podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění do 30. 6. 2013 (dále též jen „ex. řád“). Pokud jde o plnou moc oprávněného, udělenou jeho právnímu zástupci, odvolací soud dovodil, že se vztahuje i pro exekuční řízení. K námitce splacení pohledávky před zahájením exekučního řízení zjistil, že řízení bylo zahájeno dne 30. 1. 2013 a pohledávka byla částečně uhrazena dne 1. 2. 2013 a 11. 2. 2014. Jednalo o platbu prostřednictvím poštovní poukázky, přičemž v tomto případě je dluh splněn vyplacením částky věřiteli ( , , v tehdy účinném znění). Protože exekuce byla zahájena dříve, než bylo povinnými plněno, odvolací soud nepovažoval exekuční návrh za šikanózní ani v rozporu s dobrými mravy.

Povinní napadli dovoláním všechny výroky usnesení odvolacího soudu, v němž namítali, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Mají za to, že návrh na zahájení exekuce nepodala osoba k tomu oprávněná, jelikož plná moc oprávněného platila pouze pro nalézací řízení. Pokud odvolací soud dovodil, že byla udělena i pro exekuční řízení, odchýlil se od rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dále namítali, že nedostatek doložení exekučního titulu s vyznačenou doložkou vykonatelnosti při podání návrhu na zahájení exekuce nelze odstranit na výzvu soudního exekutora, jak připustil odvolací soud. Tím se opět odchýlil od rozhodovací praxe soudu dovolacího. Z těchto důvodů zpochybňují i závěr odvolacího soudu o tom, že pohledávka byla uhrazena až po zahájení exekuce. Dovolatelé považují návrh na nařízení exekuce za šikanózní, neboť byl podán 89 minut poté, co oprávněný povinným sdělil číslo účtu, na nějž mají plnit. Navrhli, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že otázka povahy plné moci již byla v minulosti vyřešena mimo jiné i dovolacím soudem pod sp. zn. . Zastoupení oprávněného JUDr. Vaňkem platí i pro celé exekuční řízení a dosud nebylo ukončeno. Ztotožnil se s názorem odvolacího soudu o možnosti doplnění exekučního titulu doložkou vykonatelnosti se zachováním účinků návrhu. Trvá na tom, že návrh na nařízení exekuce nebyl šikanózní. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, případně zamítl, a přiznal mu náklady řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první, čl. II, bod 7. a část první, čl. II, bod 2. ), dále jen „ “.

Dovolání proti výroku II. usnesení odvolacího soudu, jímž byl potvrzen výrok o zamítnutí návrhu na odklad exekuce, není přípustné ( ).

Otázku plné moci, kterou udělil oprávněný svému zástupci, posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu. Konstantní judikatura klade důraz na obsah plné moci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2012, sp. zn. ). Procesní plná moc končí pravomocným skončením řízení, pro něž byla udělena, ledaže by z ní vyplývalo, že se vztahuje i na jiná řízení. Tak je tomu nejen tehdy, bylo-li to v plné moci výslovně vyjádřeno, ale i tehdy, lze-li takový závěr z obsahu plné moci dovodit.

V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu posoudil odvolací soud i otázku připojení originálu nebo úředně ověřené kopie exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti - § 38 odst. 2 ex. řádu - a poučovací povinnosti exekutora (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. února 2006, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 69/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Namítali-li povinní, že podání exekučního návrhu je v rozporu s dobrými mravy, pak je třeba upozornit na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž

podání návrhu na

nařízení exekuce není výkonem práva ve smyslu ustanovení , nýbrž využitím možnosti poskytnuté oprávněnému ustanovením pro případ, že povinnost uložená exekučním titulem vydaným v nalézacím řízení nebyla splněna dobrovolně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročník 2003).

Dovolání proti výroku o nákladech řízení není přípustné ( ).

Nejvyšší soud tedy dovolání podle odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. června 2015

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu