Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1175/2015

21 Cdo 1175/2015

U S N E S E N Í

Doc. PhDr. P. Z., CSc.

Nakladatelství Brána a. s.

se sídlem

v Praze-Vinohradech, Hradešínská č. 1956/30, IČO 27788865, zastoupenému JUDr. Vladimírem Krejčíkem, advokátem se sídlem v Praze 2-Vinohradech, Anglická č. 414/28, o 28.906,43 Kč, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. dubna 2010, č. j. -208, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. září 2011, č. j. -230, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. října 2014, č. j. -322, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Vladimíra Krejčíka, advokáta se sídlem v Praze 2-Vinohradech, Anglická č. 414/28.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení [podle ustálené judikatury dovolacího soudu může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 116 v časopise Soudní judikatura, ročník 2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014); v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.

Ostatně, dovolání žalobce není podle ustanovení přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je (v dovoláním napadeném závěru, že zmatečnostní důvod podle není dán) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k výkladu ustanovení – zmatečnosti v případě, že odvolání bylo odmítnuto pro opožděnost, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 147 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006; k otázce postupu soudu při doručování písemností účastníku občanského soudního řízení, který je zastoupen advokátem, podle ustanovení a , , ve znění účinném od 1. 5. 2006 do 30. 6. 2009 (tedy v době, kdy probíhalo doručení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2009, č. j. -189) srov. odvolacím soudem zmiňovaný nález Ústavního soudu ze dne 22. 11. 2007, sp. zn. , nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2009, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 90 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2010, a z něhož ve vztahu k doručování – mimo jiné – vyplývá, že právní úprava (účinná od 1. 1. 2005 do 30. 6. 2009) při doručování písemností fyzickým osobám rozlišuje „v závislosti na osobách adresátů“ mezi doručováním advokátům, notářům, soudním exekutorům a patentovým zástupcům na straně jedné ( až ) a jiným (ostatním) fyzickým osobám na straně druhé. Vychází především z premisy, že první z uvedených skupin vykonává - jak se uvádí v důvodové zprávě k , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , , ve znění pozdějších předpisů, , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů - „svou činnost v občanském soudním řízení jako svou profesi“; po advokátech, notářích, soudních exekutorech a patentových zástupcích proto lze oprávněně požadovat, aby se na stanovené adrese pro doručování zdržovali nebo aby jinak zajistili „bezproblémové“ přebírání soudních písemností s tím, že jinak jim písemnosti budou doručovány uložením, aniž by řádně provedené uložení mohlo být v budoucnu jakkoliv zpochybněno (prohlášeno za neúčinné). U jiných (ostatních) fyzických osob je předpokladem pro řádné doručování, aby se na doručovací adrese zdržovali (srov. ), ledaže je předepsán zvláštní postup podle ustanovení ; bylo-li jim doručováno na adrese, která je vedena podle zvláštního právního předpisu jako místo pobytu fyzické osoby, nebo na adrese, kterou fyzická osoba sdělila soudu a požádala o doručování na ni anebo na adrese, kterou fyzická osoba jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdržuje, podniká nebo pracuje, popřípadě jako místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, zdržování se adresáta v místě doručování se presumuje (platí, dokud nebyl prokázán opak); stejně se postupuje při doručování zástupcům účastníků, kteří jsou oprávněni vykonávat specializované právní poradenství podle zvláštních právních předpisů, neboť se občanského soudního řízení zúčastňují jen ojediněle a nelze po nich dobře požadovat, aby měli za všech okolností zajištěno „bezproblémové“ přijímání soudních písemností ( )].

Poukazuje-li dovolatel na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. , a tam uvedený výklad „tehdy platného ustanovení “, a dovozuje-li, že i v případě doručování advokátovi by mělo být v řízení - v případě, že je doručováno advokátovi bez zaměstnanců v době jeho dovolené - vždy umožněno prokázání důvodu jeho nepřítomnosti a tedy odstranění nepříznivých důsledků právní fikce doručení“, pak přehlíží, že právní úprava doručování písemností byla v době před 1. 1. 2000, které se jím zmiňované rozhodnutí týká, odlišná – jak výše uvedeno - od právní úpravy doručování písemností fyzickým osobám účinné od 1. 1. 2005 do 30. 6. 2009. Nejde tedy o případ, že by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. června 2015

JUDr. Mojmír Putna

předseda senátu