Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5197/2014

U S N E S E N Í

a) T. H.

, a

b) Ing. arch. M. H.

, oba právně zastoupeni Mgr. Martinem Pokorným, advokátem v NSG Morison advokátní kanceláři, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Jakubská 647/2, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

identifikační číslo osoby 000 25 429,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. června 2014, č.j. - 158, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Dovolání žalobců proti rozsudku Městskému soudu v Praze ze dne 18. června 2014, č.j. -158, není přípustné podle ustanovení , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby byla rozhodná právní otázka posouzena jinak.

Dovolatelé ve svém dovolání vymezují dvě otázky procesního práva, kterými by se měl dovolací soud zabývat. První otázku vymezují tak, zda je možné, aby žalobcům bylo přičítáno k tíži neunesení důkazního břemene, když toto bylo způsobeno nečinností České republiky. Dovolací soud opakovaně judikoval, že závěr o neprokázání vzniku škody, tedy neunesení důkazního břemene, není závěrem právním, nýbrž skutkovým, vyplývajícím z hodnocení provedených důkazů (srov. shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 45/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2003, sp. zn. , uveřejněný v Souboru pod číslem C 3429, svazek CD-3/2007, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. února 2009, sp. zn. , uveřejněný v Souboru pod číslem C 7083, svazek CD-9/2009). Takto položenou otázkou však dovolatelé směřují k uplatnění jiného dovolacího důvodu, než je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř, když přehlížejí, že dovolací soud je vázán skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a jeho správnost, jakož i samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem, nelze v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řízení ve znění účinném od 1. 1. 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.

Ani druhá otázka dovolatelů, tj. zda je možné, aby obecný soud nepřihlédl ke svědecké výpovědi osoby, která byla se žalovaným v blízkém podnikatelském vztahu, nemůže založit přípustnost dovolání. Soud totiž nemá zákonnou povinnost provést všechny důkazy, které procesní strany navrhly (srov. ). Navíc, v případě dovolatelů soud prvního stupně vyslechl navrhovanou svědkyni, k její výpovědi přihlédl, nicméně pak učinil závěr, že z její výpovědi nevyplývalo, že povinný by měl dostatečný majetek, aby mohl žalobcům zaplatit uložené částky. Dovolatelé tak namítají nesprávné hodnocení důkazů ze strany soudů, nicméně hodnocení důkazů, a ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než z výše uvedených důvodů dovoláním úspěšně napadnout nelze (viz odůvodnění rozhodnutí publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 108/2011, případně z literatury Drápal, L., Bureš, J. a kol. II., -376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1920 s.). Nadto dovolací soud konstatuje, že odvolací soud při řešení procesních otázek (důkazního břemene, zamítnutí dokazování) nevybočil z ustálené judikatury dovolacího soudu.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. května 2015

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.

předseda senátu