Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5099/2014

26 Cdo 5099/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Stavebního bytového družstva Frýdlant nad Ostravicí, se sídlem ve Frýdlantě nad Ostravicí, Janáčkova 1238, IČO 00035394, zastoupeného Mgr. Pavlou Běčákovou, advokátkou se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Vítkovická 3083/1, proti povinné B. Š., F. n. O., pro doručení F.-M., zastoupené JUDr. Lenkou Mecovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku - Místku, Politických obětí 118, vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. ledna 2014, č. j. -164, takto:

Dovolání povinné se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ) :

Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 23. 1. 2014, č. j. -164, potvrdil usnesení Okresního soudu ve Frýdku - Místku (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 10. 6. 2013, č. j. -120, jímž soud prvního stupně nařídil podle rozsudku tamního soudu ze dne 5. 12. 2007, č. j. -304, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2008, č. j. - 379, exekuci vyklizením povinné z bytu o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu ve F. n. O., která bude provedena po právní moci tohoto usnesení vykázáním povinné a všech, kdo s ní v uvedeném bytě bydlí, a odstraněním jejich věcí do zajištěného přístřeší, a to pokoje v II. podlaží ubytovny na adrese F. – M., a dále exekuci na majetek povinné pro náklady exekuce, které budou stanoveny exekutorem, s tím, že provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Tomáše Vránu, Exekutorský úřad Přerov. Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) uzavřel, že pro povinnou bylo na dobu neurčitou zajištěno řádné přístřeší, jež splňuje zákonná kritéria, že cena za ubytování není nepřiměřená místním poměrům a že věcnou správnost exekučního titulu nelze v exekučním řízení přezkoumávat.

Nejvyšší soud dovolání povinné proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení věty první , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II, bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen „ “) odmítl, neboť závěry odvolacího soudu jsou v souladu s ustálenou judikaturou, od níž není důvod se odchýlit.

Je výrazem ustálené soudní praxe, že v exekučním řízení je soud vázán obsahem vykonávaného rozhodnutí a nemůže přezkoumávat jeho věcnou správnost (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení téhož soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), že není-li zajištění bytové náhrady pro povinnou prokázáno notářským zápisem (ani jinou u vydanou státním orgánem nebo orgánem obce), lze skutečnost, zda bytová náhrada byla oprávněným zajištěna a zda odpovídá vykonávanému rozhodnutí ( ) prokázat při jednání - oba soudy jednání v dané věci nařídily - (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2005, sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. , nebo ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. ), a že jedním z kritérií vymezujících bytovou náhradu je rovněž finanční náročnost zajištěné bytové náhrady, která se však neposuzuje ve vztahu k sociálním poměrům povinné, nýbrž z pohledu přiměřenosti místním poměrům a která v případě přístřeší, jež má dočasný (provizorní) charakter, bude nezřídka přesahovat obvyklé nájemné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2005, sp. zn. , usnesení téhož soudu ze dne 22. 3. 2006, sp. zn. , ze dne 22. 6. 2007, sp. zn. , či ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. ).

Namítá-li dovolatelka, že soudy nezkoumaly dostatečně kvalitu zajištěného přístřeší, zpochybňuje učiněná skutková zjištění, nikoliv právní závěr ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. května 2015

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu