Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1465/2015

32 Cdo 1465/2015

U S N E S E N Í

F. V.

České pojišťovně a. s.

, se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, PSČ 113 04, identifikační číslo osoby 45272956, o zaplacení částky 181 488,95 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. října 2014, č. j. -73, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. článku II, části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (dále též jen „ “).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Nejvyšší soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které "ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. usnesení ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále též např. usnesení ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , dostupné na http://www.nsoud.cz, ústavní stížnost proti němuž Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. ).

Těmto požadavkům dovolatel nedostál.

Napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na dvou důvodech (právních závěrech), z nichž každý sám o sobě opodstatňuje zamítnutí žaloby, totiž že a) žalobce není nositelem aktivní věcné legitimace, a b) i kdyby byl, žalovaná byla oprávněna mu pojistné plnění odmítnout.

Dovolání v souzené věci nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ani k jednomu z těchto dvou právních závěrů.

Dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání v tom, že odvolací soud se při vyřešení otázky hmotného a procesního práva odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, příslušnou ustálenou rozhodovací praxi však nikterak neoznačuje.

Tento nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. větu první ), již uplynula. Jde přitom o takovou vadu, jež brání pokračování v dovolacím řízení, neboť v důsledku absence uvedených náležitostí nelze posoudit přípustnost dovolání (srov. větu první ).

Nad rámec uvedeného lze dodat, že stran v pořadí druhého z důvodů zamítnutí žaloby dovolatel neotevírá žádnou otázku hmotného práva; správnost závěru odvolacího soudu ve věci samé zpochybňuje toliko prostřednictvím kritiky zjištěného skutkového stavu věci, na němž je hmotně právní posouzení odvolacího soudu v této otázce založeno. Předkládané námitky vad řízení pak jednu otázku procesního práva řešenou odvolacím soudem zahrnují, tj. otázku smyslu (účelu) ustanovení , avšak dovolatelem zpochybňovaná argumentace odvolacího soudu je v plném souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 38/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V něm Nejvyšší soud vysvětlil, že účelem zakotvení tohoto ustanovení do bylo umožnit účastníkům předložit znalecký posudek, na nějž se hledí jako na posudek vyžádaný soudem. Tím se změnila důkazní hodnota znaleckého posudku předloženého účastníkem, který při dodržení všech obsahových náležitostí stanovených v není (oproti dosavadnímu stavu) důkazem listinným, ale má důkazní sílu znaleckého posudku.

I kdyby tedy dovolání netrpělo vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat, nebylo by možno dospět k závěru o jeho přípustnosti, neboť přinejmenším ohledně v pořadí druhého z právních závěrů, na jejichž řešení je napadené rozhodnutí založeno, nesplňuje kriteria stanovená v (k důsledkům srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2013, sp. zn. , též dostupného na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Požadavkům na obligatorní obsahové náležitosti dovolání stanoveným v nevyhovuje dovolání ani v té části, v níž směřuje proti výrokům o nákladech řízení a která postrádá jakoukoliv argumentaci. Ani v tomto ohledu se tudíž nelze přípustností dovolání zabývat.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle ustanovení odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. května 2015

JUDr. Pavel P ř í h o d a

předseda senátu