Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1464/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně M. Š., Š., zastoupené Mgr. Janem Nedomou, advokátem se sídlem v Novém Malíně 426, proti žalovanému Ing. K. Š., Š., zastoupenému JUDr. Josefem Sedláčkem, advokátem se sídlem v Šumperku, Starobranská 4, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ve věci návrhu žalovaného na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. října 2012, č. j. -199, takto:I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Šumperku (dále jen ,,soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 20. června 2007, č. j. -93, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to k budově na pozemku p. č. st. 372/4 a k pozemku p. č. st. 372/4, vše v k. ú Š., část obce Š., se všemi součástmi a příslušenstvím, tj. zejména oplocením, 2 vraty, zpevněnými plochami a vedením sítí (dále již předmětné nemovitosti) (výrok I.), přikázal předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalovaného (výrok II.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 250.000,- Kč (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV.-VII.)

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 20. května 2008, č. j. -117, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I. až IV. potvrdil a změnil jej pouze ve výrocích V. až VII., týkajících se náhrady nákladů řízení.

Žalovaný podal dne 18. června 2011 návrh na obnovu řízení s odůvodněním, že se mu podařilo nalézt v archivech „některé důležité listinné důkazy“, stejně tak jako část písemností po jeho zemřelém zástupci JUDr. Karlovi Rujbrovi.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 1. srpna 2012, č. j. -190, návrh žalovaného na obnovu řízení ve věci sp. zn. odmítl s odůvodněním, že žaloba na obnovu řízení neobsahuje veškeré náležitosti dle , a to vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, tedy ve lhůtě uvedené v ust.

Odvolací soud k odvolání žalovaného usnesením ze dne 29. října 2011, č. j. -199, usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil s tím, že žalovaný ani k výzvě soudu prvního stupně neodstranil nedostatek žaloby, pokud jde o vylíčení skutečností svědčících o tom, že je žaloba podána včas, tedy ve lhůtě uvedené v ust.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost spatřuje v a uplatňuje dovolací důvody podle a b) Má za to, že odvolací soud nesprávně vyložil ust. , když „učinil závěr, že dobu, kdy se osoba podávající žalobu na obnovu řízení dozvěděla o důvodu obnovy, nelze vymezit časovým úsekem 3 měsíců před podáním této žaloby“. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2014, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 29. října 2012 a protože dovolací řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014, projednal a rozhodl dovolací soud o dovolání podle ve znění účinném do 31. prosince 2012.Dovolání by mohlo být přípustné jen podle ve spojení s , 3 , tj. při existenci zásadního právního významu rozhodnutí odvolacího soudu.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení , a zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží [238 odst. 1 písm. a), a ].

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení 238 odst. 1 písm. a), a ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Po přezkoumání napadeného usnesení, které provedl bez nařízení jednání ( věta první ), dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání není přípustné.

Dovolatel se domnívá, že zásadní právní význam má otázka, zda pro projednání žaloby na obnovu řízení je dostačující tvrzení, že se žalovaný o uplatňovaných skutečnostech či důkazech, rozhodných pro obnovu řízení, dozvěděl „v posledních 3 měsících před podáním žaloby“.

Podle ustanovení může účastník napadnout žalobou na obnovu řízení pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

Podle ustanovení může účastník napadnout žalobou na obnovu řízení pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

Podle ustanovení žaloba musí vedle obecných náležitostí () obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti), vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být odůvodněnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá.

Podle ustanovení žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit.

Dovolací soud v usnesení ze dne 25. července 2013, sp. zn. , uveřejněném na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, vyložil, že „vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že žaloba na obnovu řízení je podána včas, v sobě zahrnuje uvedení takových skutkových okolností, jež umožňují závěr o tom, zda žaloba je podána ve lhůtě uvedené v “. Stejný závěr vyplývá např. i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 30. července 2014, sp. zn. , uveřejněného na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz.

Z uvedeného vyplývá, že žaloba na obnovu řízení musí obsahovat vylíčení takových skutečností, ze kterých je zřejmé, kdy konkrétně a za jakých podmínek se ten, kdo obnovu navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy. Takovému požadavku nemůže odpovídat sdělení žalovaného, že se „o existenci všech uvedených důkazů dozvěděl v období tří měsíců před podáním žaloby“.

Dovolatelem vymezená otázka tedy není otázkou zásadního právního významu, neboť již byla dovolacím soudem řešena, není soudy vykládána rozdílně a odvolací soud ji vyřešil v souladu s označenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z , , a a skutečnosti, že úspěšné žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. dubna 2015

Mgr. David Havlík

předseda senátu