Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4109/2014

22 Cdo 4109/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců: a)I. V.,b) Ing. J. V., obou zastoupených JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Bolzanova 1, c) K. K., d) I. B., obou zastoupených JUDr. Daliborem Čertokem, advokátem se sídlem v Praze 4, Hodkovická 767, e) Mgr. K. K., proti žalovanému J. S., zastoupenému Mgr. Janem Kutějem, advokátem se sídlem v Praze 5, Preslova 17, o určení vlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobců a), b), c) a d) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. ledna 2014, č. j. -573, takto:

I. Dovolání žalobců seodmítají.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Obvodní soud pro Prahu 5 (dále „soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 19. dubna 2013, č. j. -505, zamítl žalobu na určení, že

„vlastníkem nemovitostí – a to budovy – objekt bydlení, stojící na pozemku parc. č. 513 – zastavěná plocha a nádvoří a dále pozemek parc. č. 514 – zahrada a pozemek parc. č. 513 zastavený budovou a nádvoří, vše v katastrálním území Z., obce P., zapsaných na LV č. 840 pro katastrální území Z., obec P. u Katastrálního úřadu Praha, Katastrální pracoviště Praha, byl ke dni 12. dubna 2008 Ing. M. V.“

(výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky II. a III.).

Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 23. ledna 2014, č. j. -573, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil (výrok I.), změnil jej pouze ve výroku II. o náhradě nákladů řízení (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.).

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podávají žalobci a) a b) dovolání, jehož přípustnost spatřují v (dále již „ “) s tím, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu i soudu Ústavního. Mají za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Navrhují, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání podávají také žalobci c) a d). Jeho přípustnost spatřují v „ “ s tím, že dovolacím soudem dosud nebyla řešena právní otázka „pravosti podpisu Ing. V. na Kupní smlouvě“ a soudy nesprávně vyřešily i otázku „vysokého stupně nemravného chování žalovaného“. Navrhují, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soud zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2014, pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije , ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle článku II. – Přechodná ustanovení, bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. ledna 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno a k zahájení dovolacího řízení došlo po 1. lednu 2014, projednal a rozhodl dovolací soud o dovoláních všech žalobců podle ve znění účinném od 1. ledna 2014 (dále „ “).

Podle v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Bylo-li dovolání odmítnuto nebo bylo-li dovolací řízení zastaveno, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno.

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle – 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Dovolatelé nevymezují žádnou otázku hmotného či procesního práva, která měla být napadeným rozhodnutím řešena. Obsahem obou dovolání je pouhá polemika s hodnocením důkazů a se skutkovými závěry nalézacích soudů. Od 1. 1. 2013 však nelze v dovolání úspěšně zpochybnit skutková zjištění odvolacího soudu; dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění, učiněných v nalézacím řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2014, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz). „Samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení ) nelze v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. ledna 2013 úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem“ (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2013, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz).

Protože dovolání neobsahují způsobilý dovolací důvod, Nejvyšší soud je podle odmítl.

Stejně tak, pokud žalobci a) a b) žádají o přerušení dovolacího řízení s odůvodněním, že „další důkazní materiál se ukazuje v dalších řízeních“, dovolací soud připomíná, že v dovolacím řízení nelze zpochybnit skutková zjištění učiněná v nalézacím řízení. Protože není dán důvod pro přerušení dovolacího řízení ve smyslu , dovolací soud návrhu nevyhověl, řízení nepřerušil a rozhodl ve věci samé.

V souladu s věta druhá rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. dubna 2015

Mgr. David Havlík

předseda senátu