Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 4150/2014

23 Cdo 4150/2014

U S N E S E N Í

MICHAEL Development - ŠPINDLERŮV MLÝN s.r.o.

26742900, zastoupené Mgr. Martinem Láníkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 24, proti žalované

BAK stavební společnost, a.s.

,

se sídlem v Trutnově,

Vodní 177, Střední Předměstí, identifikační číslo osoby 28402758,

o zaplacení částky 4,216.145,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. dubna 2014, č. j. -148, takto:

Dovolání

se odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. října 2013, č. j. -118, řízení o části žaloby, jíž žalobkyně požaduje zaplatit 3,043.871,- Kč s příslušenstvím, zastavil (bod I. výroku) a rozhodl o vrácení žalobkyni 121.760,- Kč ze zaplaceného soudního poplatku (bod II. výroku).

K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením v záhlaví uvedeným usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), uplatňujíc dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci.

Žalobkyně se k dovolání žalované vyjádřila tak, že dovolání považuje za nepřípustné, případně nedůvodné.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a dále čl. II bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srov. větu první ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo která již dovolacím soudem vyřešena byla, ale má být posouzena jinak, a zda je tedy dovolání podle ustanovení přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že jsou splněna kritéria přípustnosti dovolání obsažená v tomto ustanovení. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud, který jediný je oprávněn tuto přípustnost zkoumat (srov. ), dospěje k závěru, že kritéria přípustnosti dovolání uvedená v ustanovení skutečně splněna jsou.

Namítá-li dovolatelka, že se odvolací soud při řešení otázky překážky věci pravomocně rozsouzené ve smyslu ustanovení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, má dovolací soud (na rozdíl od mínění dovolatelky) za to, že odvolací soud judikatorní závěry Nejvyššího soudu respektuje a jeho rozhodnutí je v souladu s judikaturou, na kterou dovolatelka ve svém dovolání poukazuje (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. února 2013, sp. zn. , ze dne 25. března 2002, sp. zn. ), stejně jako s další konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněné pod č. 60/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek ze dne 28. listopadu 2001, sp. zn. , usnesení ze dne 10. května 2006, sp. zn. , ze dne 29. října 2008, sp. zn. ).

Argumentuje-li dále dovolatelka, že by předmětná otázka měla být dovolacím soudem posouzena jinak, pak nespecifikuje, od kterého konkrétního řešení by se měl dovolací soud v předmětné věci odchýlit. Dovolatelka v této souvislosti neoznačila žádné rozhodnutí dovolacího soudu, od kterého by se měl nyní odchýlit.

Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle ustanovení věty první odmítl.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu ( , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. dubna 2015

JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D.

předseda senátu