Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4202/2014

30 Cdo 4202/2014

U S N E S E N Í

Ing. F. J.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 623.453,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2014, č. j. - 205, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací změnil rozsudek soudu prvního stupně ze dne ze dne 10. 3. 2014, č. j. – 177, tak, že žalobu ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně částky 2.142,- Kč s příslušenstvím potvrdil, dále rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně částky 595,- Kč s příslušenstvím změnil tak, že v tomto rozsahu žalobu zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé ohledně částky 7.179,- Kč s příslušenstvím zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil a dále rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé ohledně částky 537.615,- Kč s příslušenstvím potvrdil a ohledně částky 2.142,- Kč změnil tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2.142,- Kč s 7,5% úrokem z prodlení od 16. 11. 2002 do zaplacení. Odvolací soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Uvedených nároků se žalobce domáhal jako náhrady škody, která mu měla být způsobena nezákonným rozhodnutím a měla spočívat ve vynaložených nákladech na obhajobu v trestním řízení, ve kterém byl žalobce obžaloby zproštěn.

Proti rozsudku odvolacího soudu v celém rozsahu podal žalobce včasné dovolání, které však Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 a čl. II bod 2 ), dále jen „ “, odmítl jako nepřípustné.

Žalobce v dovolání namítá, že se odvolací soud při svém rozhodování odchýlil od stávající rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, když posoudil účelnost vynaložených nákladů obhajoby v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. . Uvedená námitka se míjí s obsahem rozhodnutí odvolacího soudu, který neúčelnost vynaložených nákladů posoudil nikoli ve vztahu k druhému obhájci, ale ve vztahu k odborné expertíze, k nákladům, které souvisely se schůzkou obhájkyně s psychiatrem a neprokázaným nákladům na ubytování obhájkyně žalobce v hotelu. S výjimkou obecné kritiky, která v mnohém nesouvisí s rozhodnutím odvolacího soudu a místy se pohybuje za hranicí srozumitelnosti, žalobce proti závěrům odvolacího soudu o neúčelnosti vynaložení daných nákladů s žádnou argumentací nepřichází.

Ani námitka, že soudy měly aplikovat ustanovení upravující náhradu škody, nemůže přípustnost dovolání ve smyslu založit. Odvolací soud postupoval v souladu s judikaturou soudu dovolacího, když aplikoval speciální úpravu obsaženou v a 3 , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), která má přednost před aplikací ustanovení , podle nějž by se postupovalo jen tehdy, pokud by zvláštní zákon neobsahoval vlastní právní úpravu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. ). Z toho důvodu ani námitka, že se odvolací soud odchýlil od závazného právního názoru dovolacího soudu obsaženého v usnesení ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. , přípustnost dovolání nezakládá.

K námitce žalobce o nesplnění poučovací povinnosti odvolacím soudem Nejvyšší soud nepřihlížel z důvodu nepřípustnosti dovolání. Podle , je-li dovolací řízení přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a) a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Ve vztahu k výroku IV rozsudku odvolacího soudu v rozsahu změny rozsudku soudu prvního stupně není dovolání žalobce subjektivně přípustné, neboť k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod č. 28). Změnou rozsudku soudu prvního stupně ve výroku, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2.142,- Kč s příslušenstvím, nebyla způsobena žádná újma na právech žalobce, odstranitelná odklizením uvedeného výroku, když uvedený výrok je naopak v žalobcův prospěch. Protože dovolání žalobce v tomto případě směřuje proti výroku rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je podle věty první a v této části rovněž odmítl.

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, neobsahuje zákonné náležitosti ( ) a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 3. dubna 2015

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu