Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2207/2014

29

Cdo 2207/2014

ROZSUDEK

J. S.,

zastoupeného JUDr. Kateřinou Součkovou, advokátkou, se sídlem v Jičíně, Šafaříkova 161, PSČ 506 01, proti žalované

R. Š.,

zastoupené Jiřím Jandou, advokátem, se sídlem v Náchodě, Kamenice 155, PSČ 547 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. října 2013, č. j. -168, takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. října 2013, č. j. -168,

se zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. října 2013, č. j. -168, k odvolání žalované změnil rozsudek ze dne 28. ledna 2013, č. j. -130, jímž Krajský soud v Hradci Králové ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 27. prosince 2010, č. j. -12, kterým uložil žalované zaplatit žalobci částku 345.785,- Kč s 6% úrokem od 5. ledna 2009 do zaplacení, směnečnou odměnu 1.152,- Kč a náklady řízení ve výši 44.820,- Kč a státu na soudním poplatku částku 13.880,- Kč, tak, že směnečný platební rozkaz zrušil, uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů a státu nepřiznal právo „na náhradu nákladů řízení“.

Odvolací soud – na rozdíl od soudu prvního stupně – shledal důvodnou námitku žalované, podle níž žalobci nesvědčí nepřetržitá řada indosamentů, pročež není z dané směnky aktivně věcně legitimován.

V této souvislosti zdůraznil, že „podpis právnické osoby musí být nutně dvousložkový, obsahující jednak vymezení (označení) dané právnické osoby údaji, tuto právnickou osobu identifikujícími, nesmí pochopitelně chybět údaj obchodní firmy, dále je součástí podpisu právnické osoby podpis fyzické osoby, za tuto právnickou osobu jednající“.

Po zopakování důkazu kopií směnky, o jejímž zaplacení soud prvního stupně rozhodl směnečným platebním rozkazem (dále jen „sporná směnka“), akcentoval, že indosament z remitenta (COCCODRILLO s. r. o.) „není touto právnickou osobou podepsán, na směnce se nachází pouze podpis fyzické osoby, následující za údaji za COCCODRILLO s. r. o. (s dalšími identifikačními údaji této právnické osoby) na řad AEK 120 a. s. (s dalšími identifikačními údaji)“. Aby skutečně došlo k indosanci – pokračoval odvolací soud – musel by následovat podpis COCCODRILLO s. r. o., ten se však na směnce nenachází, je zde pouze podpis fyzické osoby.

Proto odvolací soud uzavřel, že žalobce není řádným majitelem směnky a aniž se zabýval dalšími žalovanou uplatněnými námitkami proti směnečnému platebnímu rozkazu, dovodil, že žalovaná se povinnosti uložené jí směnečným platebním rozkazem ubránila.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, maje za to, že dovolací soud dosud neřešil „hmotně právní otázku spočívající v tom, zda v případě posuzování platnosti indosamentu směnky a tedy pro závěr o platnosti indosamentu směnky je nutno trvat na dvousložkovém podpisu indosanta – právnické osoby na jednom místě indosamentu, když z kontextu celého indosamentu je zřejmé, že indosament je činěn indosantem – právnickou osobou podrobně označenou na začátku indosamentu“.

Dovolatel podrobně popisuje podobu sporného indosamentu a na rozdíl od odvolacího soudu má za to, že indosament je nutné „číst a posuzovat“ jako celek a jeho dílčí části nevytrhávat z kontextu celého indosamentu.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání žalobce je přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), a to v řešení otázky dovoláním otevřené a v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud beze zbytku nevyřešené, týkající se výkladu ustanovení čl. I. zákona směnečného a šekového (dále jen „ “).

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení čl. I. každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem) [odstavec 1]. Pojal-li výstavce do směnky slova "nikoli na řad" nebo jinou doložku stejného významu, lze převést směnku jen ve formě a s účinky obyčejného postupu (cesse) [odstavec 2]. Směnku lze indosovat (převést rubopisem) i na směnečníka, ať přijal směnku nebo ne, na výstavce nebo na každou jinou osobu směnečně závaznou. Tyto osoby mohou směnku dále indosovat (odstavec 3).

Podle ustanovení čl. I. indosament musí být bezpodmínečný. Jakákoli podmínka, na níž byl učiněn závislým, platí za nenapsanou (odstavec 1). Částečný indosament je neplatný (odstavec 2). Zní-li indosament na majitele, platí za nevyplněný (odstavec 3).

Podle ustanovení čl. I. indosament nutno napsat na směnku nebo na list s ní spojený (přívěsek). Musí jej podepsat indosant (kdo směnku rubopisem převádí) [odstavec 1]. V indosamentu nemusí být udán indosatář (na koho se směnka rubopisem převádí); indosament může záležet i v pouhém podpisu indosantově (nevyplněný indosament, blankoindosament). V posledním případě musí být indosament, aby byl platný, napsán na rub směnky nebo na přívěsek (odstavec 2).

K otázce podpisu právnické osoby na směnce se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vyjádřil.

V rozsudku ze dne 29. října 2008, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2009, pod číslem 71, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož podpis právnické osoby na rubopisu směnky musí obsahovat označení právnické osoby, která právní úkon činí, tj. musí z něj být patrno, že jde o podpis učiněný jménem právnické osoby. Není-li tomu tak, nelze považovat podpis fyzické osoby – statutárního orgánu (člena statutárního orgánu) právnické osoby na směnce za podpis osoby právnické. Zmíněný závěr přitom Nejvyšší soud vyslovil za situace, kdy posuzoval „údaj“ na rubu směnky ve znění „Za nás na řad…“ s tím, že pod tímto textem se nacházel rukou psaný nečitelný podpis.

V rozsudku ze dne 19. ledna 2010, sp. zn. , dále dovodil, že je-li jako výstavce směnky označena (prostřednictvím otisku razítka obsahující obchodní firmu a sídlo společnosti) právnická osoba, přičemž nad tímto označením je (v části, která není od provedeného označení společnosti graficky ani jinak oddělena ani významněji vzdálena) umístěn vlastnoruční podpis osoby, která jménem právnické osoby jednala, není dlužníkem ze směnky (jejím výstavcem) „jednající“ fyzická osoba, nýbrž právnická osoba, jejímž jménem fyzická osoba směnku podepsala.

Jde-li o podobu rubopisu na sporné směnce, pak za textem „ZA“ se nachází razítko s údaji „COCCODRILLO s. r. o., Viaduktova 596/17, 737 01 Český Těšín, DIČ: CZ 25886444“, dále následuje text „Na ŘÁD“, razítko s údaji „AEK 120 a. s., 506 01 Jičín, Husova 635, IČ: 27516351“ a nečitelný podpis.

V poměrech dané věci nemá Nejvyšší soud pochybnosti o tom, že osoba indosanta (a remitenta) je označena (řádně) obchodní firmou (§ 8 odst. 1 zákona č. 513/191 Sb., obchodního zákoníku), jinými slovy nemá pochyb o tom, kdo daným rubopisem směnku na řad indosatáře (AEK 120 a. s.) převedl. Skutečnost, že podpis fyzické osoby, jednající jménem (obchodní firmou označeného) indosanta, se nachází až na konci v jednom řádku psaného rubopisu a nikoli bezprostředně u údaje obchodní firmy indosanta, přitom podle přesvědčení Nejvyšší soudu k závěru o absenci („dvousložkového“) podpisu indosanta a neexistence nepřetržité rubopisů vést nemůže.

Jelikož právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a podle něhož se žalobce nestal z důvodu neexistence rubopisu řádným majitelem směnky, není správné, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( a 2 ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný. V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. dubna 2015

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu