Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 162/2015

23 Cdo 162/2015

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně OKAČ kompresory, s. r. o., se sídlem v Ústí nad Labem, Na Luhách 3357/3a, PSČ 400 01, IČO 25441329, zastoupené JUDr. Jiřím Rouskem, advokátem se sídlem v Teplicích, Dubská 390/4, PSČ 415 01, proti žalovanému Městu Krupka, se sídlem v Krupce, Mariánské náměstí 22/13, PSČ 417 42, IČO 266418, zastoupenému JUDr. Janem Svobodou, advokátem se sídlem v Teplicích, Kollárova 1064/18, PSČ 415 01, o zaplacení částky 155.295,- Kč, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. července 2014, č. j. – 243, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( )

Okresní soud v Teplicích v pořadí třetím rozsudkem ze dne 31. ledna 2014, č. j. – 213, zamítl žalobu o zaplacení částky 155.295,- Kč (výrok pod bodem I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení (výrok pod bodem II).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem v pořadí čtvrtým rozsudkem ze dne 24. července 2014, č. j. – 243, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobou uplatněný nárok je co do základu zcela po právu (výrok pod bodem I) a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení o výši nároku (výrok pod bodem II).

Měnící výrok pod bodem I rozsudku odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, které je přípustné dle , neboť vyřešená právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak, a odůvodněné nesprávným právním posouzením věci.

Žalovaný odvolacímu soudu vytýká, že dospěl k závěru o nemožnosti aplikace ustanovení § 374 obchodního zákoníku na základě domněnky, že žalovaný měl a mohl předpokládat odcizení pronajatého kompresoru, který ponechal na místě veřejně přístupném s pouhým mechanickým zajištěním. Dále žalovaný argumentuje tím, že místo, ze kterého byl kompresor odcizen, patří mezi nejklidnější části města. Nepopírá existenci uzavřeného objektu, v němž by bylo možné kompresor přes noc uchovávat, ale poukazuje na nemožnost dopravit do něj kompresor, proto kompresor zabezpečil obvyklým způsobem. Závěrem poukazuje na odlišnosti daného případu a citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. září 2007, sp. zn. .

Žalovaný se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně a navrhuje, aby dovolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že žaloba o zaplacení částky 155.295,- Kč se zamítá a rozhodl o náhradě nákladů řízení, nebo napadený rozsudek zrušil a věc vrátil.

Žalobkyně se k dovolání vyjádřila podáním ze dne 17. prosince 2014 a zdůrazňuje, že v odůvodnění dovolání se žalovaný zabývá vylíčením skutkového děje, což není přípustným dovolacím důvodem. Navíc žalovaný nevymezil náležitě přípustnost dovolání, proto by mělo být odmítnuto. I pokud by bylo možné učinit závěr o přípustnosti dovolání, právní otázka byla odvolacím soudem posouzena správně, což žalobkyně dokládá uvedením judikatury Nejvyššího soudu. Proto by měl dovolací soud dovolání žalovaného, shledá-li jej přípustným, zamítnout.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. bod 2 článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas ( ) k tomu oprávněným subjektem (účastníkem řízení), který je řádně zastoupen advokátem ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání neobsahuje stanovené náležitosti.

Dle ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části. Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. nebo ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. ).

Tomuto požadavku však dovolatel nedostál, neboť pouze uvádí, že vyřešená právní otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak a odkazuje na ustanovení Dovolatel se podrobněji zabývá vymezením dovolacího důvodu, ale brojí zejména proti skutkovým závěrům odvolacího soudu, jež se týkají jeho možnosti pronajatý kompresor odvážet do nedalekého uzavřeného areálu. K tomuto však Nejvyšší soud uvádí, že jediným způsobilým dovolacím důvodem ve smyslu je nesprávné právní posouzení věci.

Podle první věty dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedenou vadu pokračovat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí ( ve spojení s ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 7. dubna 2015

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu