Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 5280/2014

23 Cdo 5280/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobce J. D., zastoupenému JUDr. Jiřinou Poslušnou, advokátkou se sídlem v Jindřichově Hradci, nám. Míru 162, PSČ 377 01, proti žalovanému Ing. V. P., zastoupenému JUDr. Karlem Zachem, advokátem se sídlem v Pelhřimově, třída Legií 876, PSČ 393 01, o zaplacení částky 3,808.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. září 2013, č. j. – 289, takto:

Stručné odůvodnění ( )

Žalobce se na žalovaném domáhá zaplacení částky 3,808.000,- Kč z titulu smlouvy o tichém společenství, přičemž tato částka má představovat hodnotu know-how jím vloženého do podnikání žalovaného.

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozsudkem ze dne 12. dubna 2013, č. j. – 258, zamítl žalobu o zaplacení částky 3,808.000,- Kč s úrokem z prodlení (výrok v prvním odstavci) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení (výrok ve druhém odstavci).

K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 6. září 2013, č. j. – 289, rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí žaloby potvrdil (výrok pod bodem I), ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že je zvýšil (výrok pod bodem II) a rozhodl o povinnosti žalobce nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení (výrok pod bodem III).

Rozsudek odvolacího soudu do všech jeho výroků napadl žalobce dovoláním ze dne 5. prosince 2013 z důvodu nesprávného právního posouzení věci a žádá Nejvyšší soud, aby napadený rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením (č. l. 305) ze dne 20. prosince 2013 Okresní soud v Jindřichově Hradci přiznal žalobci osvobození od soudních poplatků v rozsahu tří čtvrtin a ustanovil mu zástupkyni.

Výrok o částečném osvobození od soudních poplatků napadl žalobce odvoláním. Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením (č. l. 310) ze dne 10. února 2014 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Po zaplacení soudního poplatku byl žalobce usnesením (č. l. 360) ze dne 3. listopadu 2014 vyzván k doplnění svého dovolání. Ustanovená zástupkyně ve lhůtě soudem stanovené doplnila žalobcovo dovolání a zpochybňuje závěr soudů o neplatnosti smlouvy o tichém společenství, která nebyla žádným výrokem soudu vyslovena. Vytýká proto nesprávné právní posouzení věci. Znaleckému posudku předloženému žalobcem soud nepřikládal žádnou váhu, ale neurčil sám znalce, který by vypracoval posudek nový. Soudy neprovedly žalobcem navrhované důkazy, neúplně zjistily skutkový stav, v důsledku čehož celou věc nesprávně zhodnotily. Dále žalobce zpochybňuje závěry soudů o povinnosti nahradit žalovanému náklady řízení, ač byl osvobozen od soudních poplatků.

Žalovaný se k dovolání vyjádřil podáním ze dne 26. listopadu 2014 a uvádí, že neshledává v postupu soudů žádné vady, neboť odvolací soud se vypořádal se všemi námitkami žalobce. V řízení žalobce nebyl schopen know-how konkretizovat a tvrzení, která uváděl, byla vyvrácena provedenými důkazy. Proto žalovaný navrhuje, aby bylo dovolání žalobce zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. bod 2 článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas ( ) k tomu oprávněným subjektem (účastníkem řízení), který je řádně zastoupen advokátem ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání neobsahuje stanovené náležitosti.

Dle ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. nebo ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. ).

Tomuto požadavku však dovolatel nedostál, neboť přípustnost vůbec nevymezuje, ani neodkazuje na ustanovení Pouze uvádí dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci odvolacím soudem i soudem prvního stupně, aniž by jej však blíže konkretizoval.

Podle první věty dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Podle dovolání, které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě ( ) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne.

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedenou vadu pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů řízení se v souladu s neodůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. dubna 2015

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu