Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2656/2014

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Mgr. P. M., R., zastoupeného Mgr. Thomasem Mumulosem, advokátem se sídlem v Ostravě, Preslova 9, proti povinnému B. S., T., zastoupenému Mgr. Martinem Šmukem, LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě, Miličova 12, zřízením soudcovského zástavního práva, vedené u Okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. ledna 2014, č. j. -123, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Frýdku – Místku (soud prvního stupně) usnesením ze dne 4. 6. 2010, č. j. -15, nařídil podle notářského zápisu sepsaného Mgr. Z. H., č. j. NZ 447/2006 ze dne 21. 12. 2006 (dále jen „notářský zápis“) výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech povinného tam specifikovaných, k zajištění pohledávky oprávněného ve výši 4.312.500 Kč.

Krajský soud v Ostravě (odvolací soud) - poté, co jeho předchozí rozhodnutí ze dne 23. 8. 2010, č. j. -38, a ze dne 22. 12. 2011, č. j. -97 (jimiž usnesení soudu prvního soudu změnil tak, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zamítl) zrušil Ústavní soud České republiky nálezy ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. , a ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí potvrdil a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání povinného není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „“ (čl. II bod 2. ), neboť odvolací soud posoudil otázku vykonatelnosti notářského zápisu (z hlediska náležitostí vyžadovaných ustanovením a e/ ve znění platném do 31. 12. 2006) a vázanosti právním názorem vysloveným Ústavním soudem v kasačních nálezech v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2013, sp. zn. /proti citovanému usnesení byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 13. 11. 2014, sp. zn. , usnesení ze dne 29. 7. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 41/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /proti citovanému usnesení byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 13. 1. 2015, sp. zn. , usnesení ze dne 11. 4. 2014, sp. zn. ) a není důvodu, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Námitka dovolatele, že napadené rozhodnutí je rozporu s usneseními Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. , a ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. , je nepřípadná, neboť tato vycházejí z odlišného skutkového základu a na projednávanou věc nedopadají.

Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovolání podáním ze dne 27. 5. 2014. Z insolvenčního rejstříku dovolací soud zjistil, že dne 27. 11. 2012 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka – povinného. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 3. 2014, č. j. , ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 5. 2014, č. j. 2 VSOL 371/2014-A-40, mj. soud zjistil úpadek povinného, ustanovil insolvenčního správce a na majetek povinného prohlásil konkurs. S ohledem na výše uvedené tak ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, nebránilo dovolacímu soudu odmítnout dovolání povinného podle ustanovení věty první ; účinností práv na uspokojení ze zřízeného soudcovského zástavního práva ( ) se v tomto řízení zabývat nemohl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. března 2015

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu