Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4969/2014

25 Cdo 4969/2014

U S N E S E N Í

obce Ohrobec

P. J.

, zastoupenému Mgr.Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Praha 2, Ječná 548/7, o 635.770,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2014, č.j. -85, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.933,30 Kč k rukám JUDr. Pavla Trnky, advokáta se sídlem Praha 2, Apolinářská 445/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 28. 11. 2013, č.j. -61, byl pro opožděnost odmítnut odpor žalovaného proti platebnímu rozkazu vydanému týmž soudem dne 24. 5. 2013, č.j. -29, a žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 12. 5. 2014, č.j. -85, usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se o odmítnutí odporu žalovaného proti platebnímu rozkazu nerozhoduje, současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud posoudil podání žalobce ze dne 22. 11. 2013 nikoli jako odpor proti platebnímu rozkazu, ale jako vyjádření žalovaného k žalobě, a dospěl k závěru, že odpor proti platebnímu rozkazu vůbec nebyl podán, a proto nebylo na místě rozhodovat o jeho odmítnutí.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání s odůvodněním, že „procesní právní otázka řešená odvolacím soudem má být dovolacím soudem posouzena jinak“. Nesoulad procesního postupu soudů s procesními předpisy a s právem na spravedlivý proces spatřuje dovolatel v posouzení „1) možnosti zhojení nesprávného procesního postupu soudu prvního stupně při rozhodování v rozkazním řízení proti žalovaným, u kterých není známo místo jejich pobytu, 2) odklizení platebního rozkazu v případech, kdy usnesení o zrušení platebního rozkazu nebylo vyhotoveno a před jeho vyhotovením byl pokyn k vyhotovení zrušen, i přes nařízení jednání ve věci samé a vydání výzvy k vyjádření se ve věci samé“. Po obšírném popisu postupu soudů obou stupňů a vlastních procesních úkonů, dovolatel vyjadřuje názor, že došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces a že rozhodnutí soudů obou stupňů jsou nesprávná, a navrhuje, aby je dovolací soud zrušil a přiznal mu náhradu nákladů dovolacího řízení.

Žalobce označil ve vyjádření k dovolání rozhodnutí odvolacího soudu za věcně správné a procesní postup soudů obou stupňů za bezvadný. Dovolání žalovaného považuje za nepřípustné, nedůvodné a postrádající zákonné náležitosti. Navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, popřípadě zamítl.

Rozhodné znění pro dovolací řízení se podává z čl. II bodů 1 a 7 a čl. II bodu 2 Nejvyšší soud tedy o dovolání rozhodl podle ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále jen „ “).

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Pokud dovolatel dovozuje přípustnost dovolání z toho, že „procesní právní otázka řešená odvolacím soudem má být dovolacím soudem posouzena jinak“, tak se zjevně nejedná o způsobilé vymezení přípustnosti dovolání, když neodpovídá ani jednomu z kritérií taxativně vymezených v Žádost, aby právní otázka řešená odvolacím soudem byla dovolacím soudem posouzena jinak, se totiž zásadně významově odlišuje od požadavku (ve smyslu ), aby dovolacím soudem již dříve vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ).

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti, je podle obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle , je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení (či jeho části). Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má podle mínění dovolatele dovolací soud odchýlit (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Uvedený požadavek dovolatel ve svém dovolání nesplnil.

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl.

Žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto, je povinen nahradit žalobci účelně vynaložené náklady dovolacího řízení ( , , část věty před středníkem a ), k nimž patří odměna advokáta zastupujícího žalobce ve výši 5.430,- Kč ( , , a , odst. 3 , ve znění pozdějších předpisů), paušální náhrada hotových výdajů advokáta 300,- Kč ( cit. vyhlášky) a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a z náhrad výdajů ( ) ve výši 1.203,30 Kč, tj. celkem 6.933,30 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. dubna 2015

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu