Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
989F9B1F69B7D548C1257E4D0025672C.html
HTML · 13.1 KB
No categories available
28 Cdo 500/2015
28 Cdo 500/2015
U S N E S E N Í
město Třebechovice pod Orebem
1) K. C. M.
,
2) Česká republika – Státní pozemkový úřad
se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a,
3) Lesy České republiky, s. p.
, se sídlem v Hradci Králové, Přemyslova 1106,
4) Povodí Labe, s. p.
, se sídlem v Hradci Králové, Víta Nejedlého 951,
5) obec Jeníkovice
, se sídlem v Jeníkovicích 25 – Třebechovice pod Orebem,
6) Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42 (jednající prostřednictvím Územního pracoviště Hradec Králové, Horova 180), a
7) Česká republika – Ministerstvo zemědělství
se sídlem v Praze 1, Těšnov 17,
o určení vlastnictví oprávněné osoby
, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 20 C 268/2008 , o dovolání účastnice ad 1) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. září 2014, č. j. 25 Co 273/2014 -353, takto:
Dovolání se
odmítá
.
O d ů v o d n ě n í :(§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. )
Účastnice ad 1) K. C. M. dovoláním napadla shora označené usnesení odvolacího soudu, v jeho výroku pod bodem I, jímž tento soud změnil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 10. června 2014, č. j. 20 C 268/2008 -338, tak, že se zamítá návrh žalobkyně [podaný účastnicí ad 1)] na přerušení řízení (§ 109 odst. 2 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř. “).
Co do přípustnosti dovolání – v rozporu s ustanovením § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. – dovolatelka toliko ocitovala ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , aniž by uvedla, které z hledisek uvedených v tomto ustanovení považuje za splněné. Absence jedné z obligatorních náležitostí dovolání (jež lze doplnit toliko po dobu trvání lhůty k dovolání; srov. § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. o. s. ř. ) přitom představuje vadu dovolání, jež dovolacímu soudu brání pokračování v dovolacím řízení [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 , uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013 , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 – jež jsou veřejnosti dostupná na www.nsoud.cz; anebo důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 (jímž odmítl ústavní stížnost proti usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 , přitakávaje pod bodem 14 odůvodnění závěru Nejvyššího soudu o důvodech odmítnutí dovolání), usnesení Ústavního soudu ze dne 2. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13 , či usnesení Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14 – jež jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Ústavního soudu].
Sluší se současně dodat, že ani v dovolání vymezené důvody nemohou založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. , neboť na řešení těchto dovolatelkou položených právních otázek hmotného a procesního práva rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (jejich řešení není pro dané rozhodnutí určující). Usnesením odvolacího soudu byl zamítnut dovolatelčin návrh na přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , jež dovolatelka spojovala toliko s neukončeným (probíhajícím) řízením o povolení obnovy řízení v jiné „restituční“ věci, v níž je účastnicí (věc vedená u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 8 C 26/2007 ). Negativní rozhodnutí o jejím návrhu odvolací soud zakládá na rozdílné povaze a předmětu obou řízení, kdy v řízení o žalobě na obnovu řízení coby mimořádném opravném prostředku sloužícím k nápravě deficitů ve skutkových zjištěních původního řízení nejsou řešeny otázky výkladu a aplikace hmotného práva mající význam pro rozhodnutí v této věci (předběžné otázky dle § 135 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). S tímto posouzením – jež odvolací soud doplňuje o argumentaci principem hospodárnosti řízení (§ 6 o. s. ř. o. s. ř. ), jakož i poukazem na ústavně zaručené právo účastníků na vydání rozhodnutí v přiměřené době (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d) – se kritika rozhodnutí ze strany dovolatelky míjí. Nehledě na to, že přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. je fakultativní, jehož důvod spočívá zejména v hospodárnosti řízení; rozhodující v tomto směru jsou vždy okolnosti konkrétního případu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. března 2014, sp. zn. 28 Cdo 3568/2013 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. března 2014, sp. zn. 28 Cdo 2589/2013 ).
Proto Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. března 2015
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu