Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2849/2014

32 Cdo 2849/2014

U S N E S E N Í

MB FINANCE s.r.o.

ŠKODA AUTO a.s.

, se sídlem v Mladé Boleslavi, Tř. Václava Klementa 869, identifikační číslo osoby 00 17 70 41, zastoupené JUDr. Janem Živným, advokátem se sídlem v Praze 2, Rumunská 21/29, o zaplacení částky 398.888,- Kč, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. března 2014, č. j. -225, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. července 2013, č. j. -200, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 398.888,- Kč (výrok I.) a náhradu nákladů řízení (výrok II.).

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalované potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. co do částky 25.200,- Kč, v rozsahu zaplacení částky 269.500,- Kč jej změnil tak, že žalobu zamítl, co do zaplacení částky 104.188,- Kč a ve výroku II. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu v rozsahu měnící části výroku ve věci samé a proti té části, kterou byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně, podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení (dále též jen „ “) a uplatňuje předpoklady přípustnosti, podle nichž rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud v rozsahu napadeném dovoláním rozsudek odvolacího soudu změnil tak, že se potvrzuje rozsudek soudu prvního stupně.

Vzhledem k datu vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a s bodem 2. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013.

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení v dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Požadavek, aby dovolatelka v dovolání uvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení (jako v této věci), byla dovolatelka povinna v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, a blíže je specifikovat, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , nebo ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách).

Dovolatelka zpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož škodou (vyčíslenou na 259.900,- Kč) není snížení hodnoty vozidla představující rozdíl mezi pořizovací cenou a cenou obvyklou v době registrace vozidla, tedy tzv. časové znehodnocení věci, ani náklady na zpracování znaleckého posudku ke zjištění výše škody, který odvolací soud opřel o závěry vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2011, sp. zn. . Dovolatelka vyjadřuje názor, že snížení hodnoty vozidla za dobu, po kterou žalovaná nevydáním technického průkazu znemožnila jeho užívání a provozování, je skutečnou škodou. Má za to, že tato právní otázka má být posouzena jinak. Výhrada, že právní otázka má být posouzena jinak, významově neodpovídá žádnému z předpokladů přípustnosti dovolání taxativně vypočtených v ustanovení Poslední ze čtyř předpokladů přípustnosti dovolání tam zakotvených míří na ty případy, kdy právní otázka (již dříve) vyřešená dovolacím soudem v jeho dosavadní rozhodovací praxi by měla být (dovolacím soudem) posouzena jinak (srov. již výše zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , nebo usnesení ze dne 30. května 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poukazuje-li dovolatelka rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2007, sp. zn. , pak patrně přehlédla, že toto rozhodnutí vychází z odlišného skutkového stavu, který se promítl i v právním posouzení věci.

Dovolatelka se mýlí, považuje-li dovolání za přípustné pro řešení otázky procesního práva, zda odvolací soud může hodnotit soukromou u (znalecký posudek jí předložený) rozdílně od soudu prvního stupně za situace, kdy v řízení nebyla ani formálně popřena správnost této y, která podle jejího názoru v rozhodování dovolacího soudu nebyla ve všech souvislostech vyřešena, neboť na řešení této otázky napadené rozhodnutí nespočívá, tato otázka nebyla pro rozhodnutí odvolacího soudu určující (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. ). Podle dikce ustanovení je jedním z předpokladů přípustnosti dovolání skutečnost, že na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva napadené rozhodnutí závisí, tedy že odvolacím soudem vyřešená právní otázka je pro jeho rozhodnutí určující.

Proti té části výroku rozsudku odvolacího soudu, kterou byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu zaplacení částky 104.188,- Kč, dovolatelka brojí námitkou, že odvolací soud se odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu, konkrétně od rozsudku ze dne 29. října 2003, sp. zn. , uvedl-li v rozsudku, že „jako důvodnou se nadto jeví být námitka žalované, že žalobkyně pojištění majetku spotřebovala“, neboť jde o námitku uplatněnou v rozporu s ustanovením K této výhradě dovolatelky platí totéž, co bylo uvedeno v předchozím odstavci. Odvolací soud zrušil - z části - rozhodnutí soudu prvního stupně proto, že je považoval za nepřezkoumatelné co do skutkových i právních závěrů ohledně souvislosti nákladů za právní zastoupení vynaložených poté, kdy žalovaná technický průkaz vozidla žalobkyni vydala, a zaplaceného pojistného s porušením právní povinnosti žalované vydat žalobkyni technický průkaz vozidla. Závěr o nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně dovolatelka nezpochybnila. Námitku žalované odvolací soud uvedl „nadto“, tedy nad důvody, pro které považoval rozsudek soudu prvního stupně za nepřezkoumatelný. Námitka žalované nebyla důvodem pro zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení odmítl.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ustanovení ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. března 2015

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu