Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4008/2014

30 Cdo 4008/2014

U S N E S E N Í

J. H.,

1) J. D.,

a

2) F. D.

, oběma zastoupeným Mgr. Ladislavem Malečkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Nerudova 22, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. ledna 2014, č.j. -166, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II.

Žalobce

je povinen

do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit na náhradu nákladů dovolacího řízení každému ze žalovaných částku 3.364,- Kč k rukám jejich zástupce Mgr. Ladislava Malečka, advokáta se sídlem v Litoměřicích, Nerudova 22.

Stručné odůvodnění( ):

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 14. ledna 2014, č.j. -166, výrokem I. zamítl žalobu, aby žalovaní zaplatili žalobci částku 1.000.000,- Kč na náhradu nemajetkové újmy podle zákona (dále jen obč. zák.), výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení a výrokem III. rozhodl o zaplacení soudního poplatku.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 14. ledna 2014, č.j. -166, výrokem I. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ve věci samé a ve výroku III. o povinnosti žalobce zaplatit soudní poplatek potvrdil, ve výroku II. o nákladech řízení jej změnil tak, že jejich výše činí 8.880,- Kč, jinak jej potvrdil. Výrokem II. pak rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěry učiněnými soudem prvního stupně. Základem tvrzeného neoprávněného zásahu do osobnostních práv žalobce byly sousedské spory, v jejichž rámci byla podávána oznámení na úřady. Z provedených důkazů, týkajících se správních řízení ovšem nevyplývalo, že by v této souvislosti došlo k nějaké újmě v osobnostních právech žalobce, přičemž ten ani neprokázal jiné okolnosti, které by vedly k ohrožení nebo poškození jeho osobnostních práv. Odvolací soud tak neshledal ze strany žalovaných neoprávněný zásah do cti a důstojnosti žalobce a v důsledku toho ani odpovědnost žalovaných podle § 13 odst. 1 obč. zák.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dne 6. května 2014 včasné dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení a podává je z důvodu uvedeného v ustanovení téhož zákona a namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Domnívá se, že právní posouzení věci oběma soudy nebylo správné, když vyhodnotily argumentaci žalobce jako nedostatečnou a jeho žalobu zamítly. Soudy měly provést i ostatní žalobcovy navrhované důkazy např. výslechy znalců a svědků, tak aby bylo možné jeho nárok prokázat. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K dovolání se vyjádřili žalovaní, kteří navrhují, aby Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014. Po té se nejprve zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).Podle ustanovení lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odst. 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá, tj. dovolací návrh (odst. 2). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odst. 3). V dovolání nelze poukazovat na podání, která dovolatel učinil za řízení před soudem prvního stupně nebo v odvolacím řízení (odst. 4). V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy (odst. 6).Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodu vymezeného v dovolání ( věta první ).Aby dovolání v projednávané věci mohlo být kvalifikováno jako přípustné, muselo by být ve smyslu ustanovení ve vztahu k dovoláním napadenému rozhodnutí odvolacího soudu shledáno, že nastala jedna z těchto okolností, tj., že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva,- při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo- která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo- je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo - má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.Dovolání žalobce v posuzované věci proti výroku ve věci samé, přes to, že tak v zásadě tvrdí, nikterak neoznačuje a ani nenastoluje takovou z uvedených alternativ, které by charakterizovaly napadené rozhodnutí ve smyslu výše vymezených hledisek, které jsou jedině způsobilé založit pozitivní úvahu o přípustnosti dovolání proti němu. Nelze přitom pominout např. ani skutečnost, že Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek přijal závěr, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení ve znění účinném od 1. ledna 2013 proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „rozhodovací praxe“ se při řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje. Těmto zásadám obsah podaného dovolání v daném případě nevyhovuje, a přípustnost podaného dovolání tak nezakládá.Pokud se žalobce dovolává do výroků rozsudku odvolacího soudu, kterými bylo rozhodováno o náhradě nákladů řízení a o povinnosti k zaplacení soudního poplatku, je nutno poukázat na ustanovení , podle kterého proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy, není dovolání podle přípustné. Navíc by nebylo v tomto případě dovolání přípustné ani proto, že žalobce neuvádí, v jakém smyslu by toto rozhodnutí mělo být nesprávné.S ohledem na uvedené skutečnosti proto nelze dovodit, že by byly naplněny předpoklady přípustnosti dovolání proti těmto výrokům tak, jak je má na mysli již zmíněné ustanovení Jestliže tedy v souzené věci nebyly shledány předpoklady přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud toto dovolání, aniž nařizoval jednání ( věta první ), jako nepřípustné odmítl ( věta první a odst. 2 ). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , když v dovolacím řízení žalovaným vznikly účelně vynaložené náklady spojené s jejich zastoupením advokátem, v souvislosti s jedním úkonem právní služby (sepis vyjádření k dovolání). , kterou byly stanoveny paušální sazby výše odměny za zastupování advokátem v občanském soudním řízení a kterou byla původně změněna , byla zrušena nálezem Ústavního soudu ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , s účinností ke dni 7. května 2013, kdy byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 116/2013. Odměna v částce 2480,-Kč pro každého ze žalovaných byla stanovena podle , ., , a vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění vyhl. č. , kterou se mění (srov. Čl. II vyhl. č. ), neboť úkon byl učiněn po 1. lednu 2013. Každému ze žalovaných dále náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby podle , ve znění pozdějších předpisů, tj. celkem každému 2.780,- Kč. Žalovaným rovněž náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle , tj. každému 584,- Kč. Celková výše nákladů dovolacího řízení pro každého ze žalovaných tak činí 3.364,- Kč.Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. března 2015

JUDr. Pavel Pavlík

předseda senátu