Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 288/2015

3 Tdo 288/2015-19

U S N E S E N Í

J. Z.

Podle § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu se dovolání odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 4. března 2014, sp. zn. , byl podle § 283 písm. b) trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítnut návrh na povolení obnovy řízení v trestní věci Městského soudu v Brně č. j. -55 ze dne 16. 1. 2012, neboť návrh směřoval proti rozhodnutí, stran něhož není obnova přípustná.

Proti citovanému rozhodnutí podal J. Z. stížnost, která byla podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 9. dubna 2014, sp. zn. .

Proti tomuto rozhodnutí stížnostního soudu podal J. Z. dovolání, prostřednictvím svého obhájce, když za dovolací důvody označil ty, které jsou uvedeny v § 265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku shrnul důvody, které jej k podání návrhu na povolení obnovy řízení vedly s tím, že v případě rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. , je zde fikce neodsouzení (na základě amnestie prezidenta republiky), když právě na základě tohoto rozsudku Městský soud v Brně rozhodl, že stěžovatel vykoná zbytek trestu, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 21. 1. 2005, sp. zn , ve znění rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. . Závěrem svého podání navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 9. dubna zrušil.

K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství. V tomto svém vyjádření uvedl, že dotčené usnesení krajského soudu není takovým rozhodnutím, proti němuž by bylo dovolání přípustné. Protože dovoláním napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně v dovolacím řízení nelze přezkoumávat, navrhl, aby Nejvyšší soud toto dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, protože není přípustné. Současně souhlasil s tím, aby toto popřípadě jiné rozhodnutí Nejvyšší soud učinil za podmínek uvedených v ustanovení § 265r odst. tr. ř. v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné rozhodnutí, vyjádřil tímto ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zjišťoval, zda v této věci jsou splněny zákonné podmínky přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení § 265a tr. ř. Podle odst. 1 tohoto ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V odst. 2 citovaného ustanovení pak zákonodárce vymezil, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé. S tím, že rozhodnutím ve věci samé je:

a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,

b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,

c) usnesení o zastavení trestního stíhání,

d) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,

f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,

g) usnesení o schválení narovnání, nebo

h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).Jelikož jde o taxativní výčet rozhodnutí, která lze považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří. Takto vyjádřený názor Nejvyššího soudu je v souladu s jeho konstantní judikaturou. Usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na povolení obnovy řízení podle § 283 tr. ř. nebo podle § 284 tr. ř., nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 1, 2 tr. ř.,proto proti němu není přípustné dovolání, a to ani kdyby původní rozhodnutí, jehož se návrh na obnovu týkal, bylo rozhodnutím ve věci samé v uvedeném smyslu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2002, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, pod č. R 36/2003).S poukazem na výše uvedené tedy nezbylo Nejvyššímu soudu než takto podané dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako nepřípustné.Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, když shledal, že pro konání veřejného zasedání nebyly splněny podmínky. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 4. března 2015

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka