Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 819/2014

21 Cdo 819/2014

U S N E S E N Í

KING DAWN a. s. „v likvidaci“

se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Koněvova č. 2660/141, IČO 26873567, a 2)

VTK GROUP a. s.

se sídlem v Ostravě – Vítkovicích, Ruská č. 2887/101, IČO 26880911, zastoupené Mgr. Marcelem Zachvejou, Ph.D., LL.M., advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, 28. října č. 1727/108, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání VTK GROUP a. s. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. října 2013 č. j. -42, takto:

Usnesení městského soudu

se mění

tak, že

se odmítá

odvolání VTK GROUP a. s.

proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. července 2013 č. j. -17.

Odůvodnění:

Navrhovatel KING DAWN a. s. „v likvidaci“

se návrhem podaným u Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 19. 7. 2013 domáhal umoření hromadné y nahrazující 2.260 kusů listinných akcií společnosti VTK GROUP a. s.

se sídlem v Ostravě – Vítkovicích, Ruská č. 2887/101, IČO 26880911, znějících na majitele, každé o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč, která byla vydána společností VTK GROUP a. s.

v roce 2006 jako listinný cenný papír na majitele. Návrh zdůvodnil zejména tím, že smlouvou o úpisu akcií, uzavřenou mezi navrhovatelem jako upisovatelem a společností VTK GROUP a. s. dne 10. 4. 2006, upsal navrhovatel celkem 2.260 kusů listinných akcií společnosti VTK GROUP a. s. znějících na majitele, každou o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč, že podle uvedené smlouvy měla být navrhovateli namísto jednotlivých akcií vydána hromadná uvedené akcie nahrazující a že emisní kurz upsaných akcií byl plně uhrazen započtením podle dohody o započtení vzájemných pohledávek uzavřené mezi navrhovatelem a společností VTK GROUP a. s. dne 10. 4. 2006. Počátkem roku 2013 navrhovatel „po důkladné rekonstrukci svého účetnictví a zejména inventuře všech cenných papírů“ zjistil, že akcie společnosti VTK GROUP a. s., nahrazené hromadnou u, „nemá ve svém držení“ a že nemá ani „předávací protokol k předmětným akciím, resp. hromadné ě je nahrazující“. Společnost VTK GROUP a. s., na kterou se obrátil, navrhovateli sdělila, že „proces emise předmětných akcií proběhl zcela v souladu s příslušnými právními předpisy a byl dovršen jejich předáním upisovateli“. Vzhledem k tomu, že navrhovatel hromadnou u nahrazující uvedené akcie „nemá ve své dispoziční sféře“, přestože akcie nikdy nepřevedl na třetí osobu, má za to, že hromadnou u nahrazující předmětné akcie, která je cenným papírem na majitele, jehož předložením je podmíněn výkon akcionářských práv spojených s akciemi, je nutné považovat za ztracenou. Dodal, že akcie nahrazené hromadnou u jsou jedinými akciemi vydanými společností VTK GROUP a. s. „se jmenovitou hodnotou 1.000.000,- Kč každá“ a že ke dni vydání hromadné y činil základní kapitál uvedené společnosti 2.262.000.000,- Kč a byl rozdělen na 20 kusů akcií „se jmenovitou hodnotou 100.000,- Kč každá“ a 2.260 kusů akcií „se jmenovitou hodnotou 1.000.000,- Kč nahrazených předmětnou hromadnou listinou“.

Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 30. 7. 2013 č. j. -17 vyzval „toho, kdo má cenný papír – hromadnou u nahrazující celkem 2.260 kusů listinných akcií společnosti VTK GROUP znějících na majitele, každá o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč, v držení, aby se přihlásil do 1 roku od vydání tohoto usnesení u podepsaného soudu a podle možnosti tuto hromadnou u předložil nebo aby podal námitky proti návrhu na umoření, jinak bude shora citovaná , po uplynutí této lhůty, prohlášena na další návrh za umořenou“, zakázal „nakládat s právy vyplývajícími ze shora uvedené hromadné listiny“ a rozhodl, že „nedojde-li ve lhůtě uvedené v odst. I. k předložení hromadné y či vznesení námitek, lze hromadnou u k dalšímu návrhu prohlásit za umořenou“ a že „tento návrh je navrhovatel povinen podat ve lhůtě 1 měsíce od uplynutí lhůty uvedené v odst. I., jinak soud řízení zastaví“. Shledal, že jsou splněny podmínky pro vydání této výzvy uvedené v ustanovení .

K odvolání společnosti VTK GROUP a. s. Městský soud v Praze usnesením ze dne 31. 10. 2013 č. j. -42 potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vycházel ze zjištění, že na základě smlouvy o úpisu akcií ze dne 10. 4. 2006 a dohody o započtení z téhož dne navrhovatel upsal a splatil emisní kurz 2.260 kusů listinných akcií společnosti VTK GROUP a. s. znějících na majitele, každé o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč, a že v článku II. bod 2.2 této smlouvy bylo uvedeno, že akcie budou vydány „v podobě hromadné y nahrazující větší počet jednotlivých akcií“ a že s hromadnou u „jsou spojena stejná práva jako s akciemi, které tato hromadná nahrazuje“. S přihlédnutím k tomu, že společnost VTK GROUP a. s. v odvolání uvedla, že „proces emise akcií byl dovršen jejich předáním upisovateli, tedy navrhovateli“, a že tedy „nepopírá, že navrhovatel byl na základě ujednání účastníků držitelem předmětné hromadné listiny“, dospěl k závěru, že navrhovatel má právní zájem na umoření této y ve smyslu ustanovení , neboť „má právo ji mít u sebe“.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala společnost VTK GROUP a. s. dovolání. Namítá, že navrhovatel, který k návrhu na umoření předmětné hromadné y nepředložil její opis, v rozporu s ustanovením obchodního zákoníku v návrhu neuvedl datum emise cenného papíru, číselné označení y a které osoby měly cenný papír podepsat, a že proto , jejíhož umoření se navrhovatel domáhá, nebyla v návrhu specifikována takovými údaji, které ji „jednoznačně (a nezaměnitelně)“ odlišují od jiných listin téhož druhu; tyto nedostatky se pak projevily ve „výroku prvoinstančního usnesení“. Vytýká odvolacímu soudu, že nezjistil, že , jejíž umoření bylo navrženo, není ztracena ani zničena, přestože v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně uvedla, že nemá ke dni zahájení řízení ani ke dni podání odvolání emitovánu žádnou jedinou hromadnou u, která by nahrazovala 2.260 kusů akcií, a že má emitováno více hromadných listin i jednotlivých akcií, které „v souhrnu vyčerpávají celou výši základního kapitálu“ společnosti VTK GROUP a. s. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, že usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že návrh na umoření y se zamítá, případně aby zrušil usnesení odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Navrhovatel navrhl, aby dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítl, případně aby je zamítl jako nedůvodné. Uvádí, že pro dostatečně určitou a nezaměnitelnou identifikaci předmětné hromadné y zcela postačuje uvedení jejího emitenta a počtu jí nahrazených akcií o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč, a poukazuje na rozpor mezi tvrzením dovolatele, že emitoval předmětnou hromadnou u a že ji předal navrhovateli, a jeho tvrzením, že „ke dni podání návrhu na umoření neměl emitovánu již žádnou hromadnou u nahrazující všechny jeho akcie o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč“.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ “), neboť řízení ve věci bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanoveních , 238 a 238a

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

V projednávané věci závisí napadené usnesení odvolacího soudu mimo jiné na vyřešení otázky procesního práva, zda ten, kdo podal námitky proti návrhu na umoření y, je oprávněn podat odvolání proti rozhodnutí soudu obsahujícímu výzvu, aby se ten, kdo má u, přihlásil u soudu, který rozhodnutí vydal, a předložil u nebo aby podal proti návrhu na její umoření námitky. Protože tato právní otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, je dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení přípustné.

Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení , které provedl bez jednání ( věta první ), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání společnosti VTK GROUP a. s. je částečně opodstatněné.

Podle ustanovení lze umořit ztracenou nebo zničenou u, kterou je třeba předložit k uplatnění práva.

Podle ustanovení návrh na umoření y může podat každý, kdo má na jejím umoření právní zájem.

Ke ztrátě nebo zničení y dojde tehdy, jestliže její vlastník nebo jiná osoba, která má právo ji mít u sebe, je zbaven možnosti ji znovu nabýt (dostat do své dispozice). Ztráta může nastat nejen skutečným ztracením (založením) y, ale i jiným způsobem, který měl za následek, že její vlastník nebo jiná osoba, která má právo ji mít u sebe, byl y protiprávně zbaven (např. krádeží). Zničení y nastává jak tehdy, přestane-li vůbec existovat, tak i v případě, že její podstatné a důležité znaky nebo části se stanou z jakéhokoliv důvodu nečitelnými nebo jinak nezřetelnými. Právní zájem na umoření ztracené nebo zničené y má z pohledu ustanovení ten, kdo z důvodu vlastnictví nebo z jiného právního titulu má právo (nárok) mít u u sebe (ve své dispozici), jestliže se umoření ztracené nebo zničené y odrazí (může projevit) v jeho právní sféře (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2008).

Zjistí-li soud, že , jejíž umoření bylo navrženo, nebyla vystavena nebo že není ztracena ani zničena, návrh zamítne ( ). Jinak (tj. nedojde-li k zamítnutí návrhu) soud vydá usnesení obsahující výzvu (tzv. edikt), aby se ten, kdo má u, přihlásil do jednoho roku (je-li umořována směnka nebo šek, do dvou měsíců) od vydání usnesení u soudu, který usnesení vydal, a podle možností předložil u nebo aby podal proti návrhu námitky; toto usnesení se vyvěsí na úřední desce soudu (srov. a 3 ). Soud přezkoumá přihlášku toho, kdo má u, a zjistí jeho námitky; zjistí-li, že není ztracena nebo zničena, návrh zamítne ( ). Uplynula-li lhůta jednoho roku podle ustanovení nebo - je-li umořována směnka nebo šek - lhůta dvou měsíců podle ustanovení a nedojde-li k zamítnutí návrhu, prohlásí soud k dalšímu návrhu u za umořenou ( ).

Z uvedeného je zřejmé, že v ediktu se rozlišují přihláška k umoření navržené y a námitky proti návrhu na umoření y. Přihlášku může podat jen ten, kdo má u u sebe (ve své držbě), nebo kdo to alespoň tvrdí (a kdo u předložil soudu nebo je alespoň připraven tak na výzvu soudu učinit). Každý, kdo nemá u ve svém držení, může podat námitky, jestliže popírá správnost údajů navrhovatele o ztrátě nebo zničení y nebo jestliže tvrdí, že jsou tu jiné (další) okolnosti, které brání tomu, aby byla soudem prohlášena za umořenou. Došlo-li k přihlášce, soud po jejím přezkoumání návrh zamítne, neboť „objevení se“ y samozřejmě brání tomu, aby bylo rozhodnuto o jejím umoření, které by ji zbavilo právních účinků (srov. o účincích usnesení o umoření y). V případě, že byly podány pouze námitky (aniž by byla nebo mohla být soudu předložena), soud provede dokazování o tvrzeních v námitkách obsažených; zjistí-li z těchto důkazů, že nebyla ztracena ani zničena, návrh na její umoření zamítne. Návrh na umoření y soud zamítne podle ustanovení věty druhé nejen tehdy, byla-li řádně (důvodně) přihlášena, ale i v případě, že bylo na základě uplatněných námitek dokazováním zjištěno, že se navržená k umoření ve skutečnosti neztratila a ani nebyla zničena (srov. odůvodnění již zmíněného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007 sp. zn. ).

Podle ustanovení účastníky řízení jsou navrhovatel, ten, kdo je podle y povinen plnit, ten, kdo má u v držbě, a ten, kdo podal námitky podle

Z citovaného

ustanovení vyplývá, že účastníkem řízení o umoření y je kromě navrhovatele, toho, kdo má podle y povinnost plnit, a toho, kdo má u v držbě (bez ohledu na to, zda se sám přihlásí, nebo zda skutečnost, že u drží, vyjde jinak najevo), také ten, kdo podal námitky proti návrhu na umoření y, v nichž popírá správnost údajů navrhovatele o ztrátě nebo zničení y nebo v nichž tvrdí, že jsou tu jiné (další) okolnosti, které brání tomu, aby byla soudem prohlášena za umořenou. Zatímco navrhovatel, ten, kdo má podle y povinnost plnit, a ten, kdo má u v držbě, jsou účastníky řízení o umoření y již od jeho zahájení (tj. od podání návrhu na umoření y), ten, kdo podal námitky proti návrhu na umoření y, se stává účastníkem řízení až - jak vyplývá z ustanovení – okamžikem podání těchto námitek. Protože do té doby účastníkem řízení nebyl a protože právo napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně odvoláním zákon ( ) přiznává jen účastníku řízení (za podmínek uvedených v ustanovení též vedlejšímu účastníku, státnímu zastupitelství a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových), není oprávněn podat odvolání proti ediktu vydanému podle ustanovení předtím, než podal – na základě vydaného ediktu - námitky proti návrhu na umoření y.

V projednávané věci společnost VTK GROUP a. s., která nebyla navrhovatelem v řízení o umoření hromadné y nahrazující 2.260 kusů listinných akcií této společnosti znějících na majitele, každé o jmenovité hodnotě 1.000.000,- Kč, která nebyla tím, kdo je podle uvedené hromadné y povinen plnit, a která ani neměla – jak plyne ze zjištění soudů - tuto u v držbě, podala odvolání proti usnesení (ediktu) vydanému soudem prvního stupně podle ustanovení , v němž mimo jiné namítala, že hromadná nahrazující akcie, jejíhož umoření se navrhovatel domáhá, „neexistuje, a to nikoli z důvodu její ztráty nebo nahodilého či neoprávněného zničení“, nýbrž proto, že nemá emitovánu žádnou hromadnou u, která by nahrazovala 2.260 kusů akcií, ale že má emitováno více hromadných listin i jednotlivých akcií, které v souhrnu „vyčerpávají celou výši základního kapitálu“ společnosti VTK GROUP a. s. Protože v odvolání společnosti VTK GROUP a. s. proti ediktu vydanému soudem prvního stupně jsou obsaženy (srov. ) námitky proti návrhu na umoření y, v nichž tato společnost popírá správnost údajů navrhovatele o ztrátě předmětné hromadné y, stala se společnost VTK GROUP a. s. okamžikem jejich podání účastníkem řízení o umoření uvedené y. Vzhledem k tomu, že do té doby společnost VTK GROUP a. s. nebyla účastníkem řízení, nebyla ani – jak vyplývá z výše uvedeného - osobou oprávněnou podat odvolání proti usnesení (ediktu) vydanému soudem prvního stupně podle ustanovení Odvolací soud měl proto odvolání společnosti VTK GROUP a. s. podané proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podle ustanovení odmítnout.

Protože odvolací soud rozhodl nesprávně a protože dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud České republiky usnesení odvolacího soudu změnil tak, že se odvolání společnosti VTK GROUP a. s. proti usnesení soudu prvního stupně odmítá [ ].

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího ( , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. února 2015

JUDr. Jiří Doležílek

předseda senátu