Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 819/2021

-59

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Michaely Janouškové v právní věci navrhovatele D. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Lukášem Slaninou, advokátem, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 3350/18, PSČ 150 00, za účasti 1/ REDASH, a. s., se sídlem v Praze 4, Branická 1881/187, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 44012080, zastoupené Mgr. Michalem Doležalem, advokátem, se sídlem v Plzni, Purkyňova 547/43, PSČ 301 00, a 2/Okresního státního zastupitelství v Liberci, se sídlem v Liberci, U Soudu 345/1, PSČ 460 01, o umořeníy, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 24. 1. 2020, č. j. -40, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[2] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v záhlaví označeným usnesením k odvolání navrhovatele potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Navrhovatel podal dovolání proti oběma výrokům usnesení odvolacího soudu.

[4] V rozsahu, v němž směřuje proti druhému výroku napadeného usnesení, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, není dovolání objektivně přípustné [ , (dále též jen „“)]. Proto Nejvyšší soud v uvedeném rozsahu dovolání bez dalšího odmítl ( ).

[5] Ve zbývajícím rozsahu pak Nejvyšší soud dovolání odmítl podle a 2 jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[6] Dovoláním otevřenou otázku výkladu , o zvláštních řízeních soudních (dále též jen „z. ř. s.“), a s tím související otázku právního zájmu navrhovatele na umoření předmětnéy, odvolací soud vyřešil v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se (mimo jiné) podává, že:

1/ Právní zájem na umoření ztracené nebo zničenéy má ten, kdo z důvodu vlastnictví nebo z jiného právního titulu má právo (nárok) mítu u sebe (ve své dispozici), jestliže se umoření ztracené nebo zničenéy odrazí (může projevit) v jeho právní sféře.

2/ Dovozuje-li navrhovatel svůj právní zájem na umořeníy, která je cenným papírem, z toho, že je jejím vlastníkem, může být jeho návrhu na umořeníy vyhověno, jen jestliže bude jeho vlastnické právo jednoznačně (bez pochybností) prokázáno. Je-li tu spor o vlastnictvíy, která je cenným papírem, může být vyřešen pouze ve „sporném“ řízení podle části třetí . V řízení o umoření listin nelze prostřednictvím dokazování řešit, komu svědčí vlastnické právo kě (listinnému cennému papíru), jejíž umoření je navrhováno, a kdo proto má právo (nárok) mítu u sebe.

Srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. , ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. , či ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. , rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná shodně jako další níže citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz.

[7] Uvedené závěry - byť přijaté k výkladu právní úpravy řízení o umoření listin dle a násl. , účinné do 31. 12. 2013 - se obdobně prosadí i ve vztahu k řízení o umoření listin podle a násl. z. ř. s., ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2022, sp. zn. ).

[8] V poměrech projednávané věci bylo sporné, kdo je vlastníkem předmětnéy, jejíhož umoření se navrhovatel domáhá (společnost popřela, že navrhovatel je jejím vlastníkem, viz její podání ze dne 15. 1. 2019 označené jako „Námitky proti návrhu na umoření akcií“, nacházející se na č. l. 17 spisu, či podání ze dne 30. 10. 2019 na č. l. 34 spisu). Nelze tak beze všech pochybností učinit závěr, že navrhovatel (skutečně) nabyl vlastnické právo k předmětnéě, resp. že mu hromadná akcie byla Š. K. (akcionářkou, dále jen „Š. K.“) skutečně předána. Z protokolu o předání hromadné akcie ze dne 7. 8. 2006 se podává pouze to, že navrhovatel převzal hromadnou akcii jako zástupce paní Š. K. na základě plné moci, kterou mu udělila. Uvedený spor ovšem nelze (prostřednictvím dokazování) řešit v řízení o umoření listin, ale – jak uvedeno výše –jen ve „sporném“ řízení podle části třetí .

[9] Na výše uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani námitka dovolatele, že soudy nižších stupňů posoudily otázku, zda mohla Š. K. na základě smlouvy ze dne 23. 11. 2004 na navrhovatele akcie převést, když je v době uzavření smlouvy dosud neměla v držení (neboť k převzetí došlo až 7. 8. 2006), v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2007, sp. zn. , či ze dne 26. 4. 2018, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 65/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 3. 2022

JUDr. Petr Šuk předseda senátu