Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 5430/2014

30 Cdo 5430/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Vlacha, v právní věci žalobce T. C., zastoupeného Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 51/39, za účasti Ing. F. Č., jako insolvenčního správce úpadce J. H., vedlejšího účastníka na straně žalobce, proti žalované H. S., o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání D. H., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. července 2014, č. j. -219, takto:

I. Dovolání se odmítá.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Obvodní soud pro Prahu 1 (dále již „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 18. března 2014, č. j. -150, rozhodl, že

„Námitka nepřípustnosti vstupu D. H., do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalovaných uplatněná žalobcem podáním ze dne 10. 1. 2014, soudu doručeným dne 14. 1. 2014, není důvodná.“

K odvolání žalobce Městský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) usnesením ze dne 28. července 2014, č. j. -219, rozhodl tak, že „Přistoupení D. H., do řízení na straně žalované se nepřipouští.“

Odvolací soud dospěl k závěru, že D. H. nemá právní zájem na výsledku sporu, protože s ohledem na § 164 odst. 1 a 2 obč. zák. se případnou změnou vlastníka daných nemovitostí na jeho právním postavení nic nezmění, neboť i nadále bude zástavním věřitelem a případný nový vlastník nemovitostí jeho zástavním dlužníkem.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal D. H. (dále již „dovolatel“) prostřednictvím svého advokáta dovolání, které je podle jeho názoru přípustné podle , neboť závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. se jedná o otázku, která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Z obsahu dovolání však již není zřejmé, od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se napadené usnesení odvolacího soudu má odchylovat, resp. ze kterých rozhodnutí dovolacího soudu dovolatel odvozuje závěr o rozdílné rozhodovací praxe dovolacího soudu a v řešení které konkrétní právní otázky. Dovolání totiž představuje právní polemiku s právním názorem odvolacího soudu obsaženým v odůvodnění jeho napadeného usnesení.

Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v projednávané věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Tvrzení, podle kterého napadené rozhodnutí řeší otázku hmotného či procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. tato otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, může být způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení jen tehdy, je-li z dovolání patrno, o kterou otázku jde a od které ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu se řešení této otázky odvolacím soudem odchyluje, resp. je-li tvrzeno, že tato otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, musí být z dovolání zřejmé, v kterých rozhodnutích byla tato otázka dovolacím soudem rozhodnuta rozdílně (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či jeho usnesení ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , jež jsou veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V daném případě dovolání trpí vadou, neboť dovolatel v něm oproti požadavkům vymezeným pro obsah dovolání v neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ), přičemž tento nedostatek nelze již odstranit, neboť lhůta pro podání dovolání, během níž tak bylo možno učinit (srov. větu první ), dovolateli již uplynula.

Nejvyšší soud proto dovolání podle odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ve spojení s , a (a contrario), neboť dovolatel s ohledem na výsledek tohoto řízení nemá na náhradu svých nákladů právo, přičemž žalobci ani žalované žádné účelně vynaložené náklady v tomto dovolacím řízení nevznikly (vyjádření žalobce prostřednictvím jeho advokáta k podanému dovolání nelze považovat za účelně vynaložený výdaj, jelikož dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto, neboť dovolatel v dovolání neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, nikoliv – jak uvedl ve vyjádření žalobce – pro subjektivní nepřípustnost dovolatele podat dovolání a pro věcnou nesprávnost užité dovolací argumentace).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. března 2015

JUDr. Pavel V r c h a

předseda senátu