Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 4602/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce JUDr. P. P., advokáta se sídlem v Praze 6, Na Kocince 1, zastoupeného JUDr. Hanou Kadlecovou, advokátkou se sídlem v Praze 10, Vršovická 56, proti žalovaným 1)MUDr. J. S., a 2) MUDr. J. S., zastoupeným Mgr. Martinem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 1, Jakubská 2, o příslušenství z částky 848.280,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. ledna 2014, č. j. -142, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce podal dovolání proti shora uvedenému usnesení, kterým Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 10. května 2013, č. j. -122, ve znění opravného usnesení ze dne 15. října 2013, č. j. -133, jímž bylo rozhodnuto o zastavení řízení ve věci o zaplacení 848.280,- Kč s příslušenstvím.

Dovolání není podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II. bod 1. a čl. II. bod 2 - dále jen „“), přípustné, neboť napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, a nejedná se ani o případ, kdy má být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Podle 241a lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Námitkou proti závěru odvolacího soudu, že žalobce vzal žalobu zcela zpět (tj. nejen v rozsahu jistiny, ale včetně úroků z prodlení), neuplatnil žalobce jediný možný dovolací důvod uvedený v ; zpochybňuje totiž správnost (a úplnost) zjištěného skutkového stavu věci a nikoli právní posouzení věci (k charakteru protokolu o jednání srovnej usnesení ze dne 19. srpna 1998, sp. zn. , usnesení ze dne 29. července 2004, sp. zn. , a rozsudek ze dne 31. ledna 2012, sp. zn. ). Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu podle totiž není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při posouzení věci odvolací soud. Odvolací soud (stejně jako před ním i soud prvního stupně) vyšel ze zjištění, že (podle protokolu o jednání ze dne 22. ledna 2013) žalobce (ústy své právní zástupkyně) k dotazu soudu, „zda bere žalobu zpět za situace, kdy částka, která byla žalovaným zaplacena a byla označena na druhém místě, že jde o zaplacení faktury, která je předmětem tohoto sporu a tato částka pokrývá jak jistinu z této faktury tak úroky z prodlení ve výši 146.154,48 Kč“, vzal žalobu zpět a požádal, aby „v usnesení o zastavení řízení bylo uvedeno, že částka, kterou žalobci žalovaní zaplatili, je zaplacená částka, která je předmětem tohoto řízení,“ současně požádal, „aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení podle “

Argumentuje-li dovolatel nesprávným právním posouzením věci (tj. o podmínkách pro zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby), pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud zjistil náležitě obsah jeho procesního úkonu, jímž u jednání dne 22. 1. 2013 disponoval se žalobou, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že řízení mělo být zastaveno jen v rozsahu jistiny, tj. částky 848.280,- Kč, a nikoli také co do příslušenství této pohledávky. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění. Žalobce přitom přehlíží, že nesprávná skutková zjištění (o obsahu jeho procesního úkonu) nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz a contrario).

Podle v dovolání musí být vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Může-li být dovolání přípustné jen podle , musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení (či jeho části). Domáhá-li se dovolatel revize řešení otázek, ať již hmotného či procesního práva, musí ve vztahu ke každé z nich vymezit, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolaní, tzn., že je povinen uvést, v čem se při jejím řešení odvolací soud a) odchýlil od „ustálené rozhodovací praxe“ dovolacího soudu nebo b) že jde o otázku v rozhodování dovolacího soudu dosud nevyřešenou nebo c) že uvedená právní otázka je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, d) popř. že tato, již dříve dovolacím soudem vyřešená otázka má být dovolacím soudem posouzena (opětovně, ale) jinak.

Této povinnosti dovolatel nedostál; v dovolání pouze polemizuje se závěry přijatými soudy obou stupňů a vyjadřuje toliko svůj subjektivní náhled na to, jak měl odvolací soud rozhodnout. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce proti shora uvedenému usnesení odvolacího soudu odmítl podle věty první , neboť (posuzováno podle jeho obsahu - ) neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( ), a v dovolacím řízení proto nelze pokračovat.

Dovolací soud nepřihlížel k podání žalobce ze dne 15. 8. 2014, jímž obsahově ( ) usiluje o změnu žaloby, neboť oproti původnímu požadavku (viz jeho podání ze dne 6. 12. 2012 a protokol o jednání ze dne 22. ledna 2013) na přiznání 3 % úroku z prodlení z částky 848.280,- Kč od 5. 2. 2004 do 27. 4. 2005 a od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvalo prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů a od 1. 7. 2010 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů v každém kalendářním období, v němž trvalo prodlení, do zaplacení dne 17. 9. 2012, požaduje úrok z prodlení ve výši 5,5 % z částky 848.280,- Kč od 5. 2. 2004 do 17. 9. 2012. Ustanovení přitom pro řízení u dovolacího soudu neplatí ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalovaní mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Jelikož dovolání směřovalo proti výroku, jímž bylo zastaveno řízení o zaplacení úroků z prodlení z částky 848.280,- Kč za dobu od 5. 2. 2004 do 17. 9. 2012, tj. za dobu delší pěti let, pro určení výše mimosmluvní odměny bylo rozhodující prodlení a výše úroku z prodlení od 5. 2. 2004 do 5. 2. 2009 a částka 338.595,28 Kč představující součet dlužných úroků za tuto dobu. Poté, co Ústavní soud zrušil (srov. nález ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , 2, , , bodu 6, věty druhé, část věty za středníkem, , , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění do 30. 6. 2014 (čl. II. , a čl. II - dále jen „advokátní tarif“), tj. částkou 7.728,- Kč. Jelikož dovolání směřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu, které nebylo rozhodnutím „ve věci samé“, advokátu žalovaných přísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 71/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 31. srpna 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročník 2000, pod číslem 41, nebo usnesení ze dne 30. května 2013, sp. zn. , publikované pod číslem 81/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (, 3 advokátního tarifu) a částka 1.685,88 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty (, ). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. ledna 2015

JUDr. Václav D u d a

předseda senátu