Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 5343/2014

U S N E S E N Í

I. H.

proti žalovanému

J. K.

, zastoupenému JUDr. Ivou Kunz Duchoňovou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Bělohorská 35, o zaplacení částky 41.492,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. února 2014, č. j. -102, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. února 2014, č. j. -102,

se mění

tak, že návrh, aby na místo žalobkyně I. H. vstoupil do řízení A. R.,

se zamítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 5 dne 4. 2. 2010 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 41.492,- Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu užívaného na základě smlouvy o podnájmu bytu ze dne 23. 12. 2007.

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 18. 2. 2013, č. j. -66, poté, co jeho předchozí rozsudek ze dne 20. 9. 2010, č. j. -20, byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2012, č. j. -46, zamítl žalobu a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 36.821,20 Kč k rukám jeho zástupkyně.

Proti rozsudku soudu I. stupně podala žalobkyně neodůvodněné odvolání, které ani přes výzvu soudu I. stupně učiněnou usnesením ze dne 31. 5. 2013, č. j. -75, nedoplnila. V průběhu odvolacího řízení navrhla záměnu účastníků podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 2 – dále jen „“).

Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 2. 2014, č. j. -102, připustil, aby na místo žalobkyně I. H. vstoupil do řízení A. R., s odůvodněním, že mezi dosavadní žalobkyní jako postupitelem a A. R. jako postupníkem byla dne 20.12. 2013 uzavřena smlouva o postoupení pohledávky žalobkyně za žalovaným, která je předmětem řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5, a nastupující žalobce souhlasil se záměnou účastníků.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozoval podle ustanovení z toho, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, při němž se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Ve smyslu ustanovení namítal, že odvolací soud rozhodl v rozporu s konstantní judikaturou dovolacího soudu, když nesprávně posoudil otázku právního nástupnictví, jestliže se nezabýval též problematikou zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na úhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Žalovaný ve svém dovolání poukázal na nález Ústavního soudu ze dne

9. 2. 2012, sp. zn. , který přijal závěr k problematice rozhodování obecných soudů o právním nástupnictví, a dále též na judikaturu Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. a – správně )

. Navrhl, aby dovolací soud postupem podle ust. usnesení odvolacího soudu změnil tak, že návrh na záměnu účastníků dle zamítne.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalovaného proti citovanému usnesení odvolacího soudu projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění účinném do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 2 ve spojení s čl. VII - dále opět jen „“).

Dovolací soud předně shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ) a je přípustné podle , neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka ( ).

Podle ustanovení , má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2). Ustanovení platí obdobně (odstavec 3).

Ustálená soudní praxe (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod č. 46/2012 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení ze dne 29. 1. 2014, sp. zn.

, na nějž dovolatel odkázal v dovolání) dovodila, že nelze vyloučit, že soud může ve výjimečných případech založit důvod k zamítnutí žalobcova návrhu podle (při jinak formálně doložených předpokladech pro to, aby takovému návrhu bylo vyhověno) prostřednictvím ustanovení Takový postup by byl namístě např. tehdy, bylo-li by možno dovodit podle toho, co v řízení vyšlo najevo, že cílem návrhu na vydání rozhodnutí dle je zneužití procesní úpravy za tím účelem, aby se možná pohledávka na náhradu nákladů řízení stala vůči neúspěšnému žalobci nedobytnou. Prostá obava, že případná pohledávka na náhradě nákladů řízení se v budoucnu stane nedobytnou, však k takovému kroku nepostačuje. Obdobný závěr přijal (mimo jiné s odkazem na citované R 46/2012) Ústavní soud, jenž v nálezu ze dne 9. 2. 2012, sp. zn. , zdůraznil, že obecné soudy nemohou přistupovat k rozhodnutí o procesním nástupnictví podle formalisticky, ale musí také posoudit skutečnost, zda nejde pouze o účelové zneužití procesní úpravy zejména s ohledem na ustanovení (zda pohledávka nebyla účelově postoupena s úmyslem zneužít procesní úpravu).

Odvolací soud v souzené věci citovanou judikaturu nerespektoval a otázkou, zda návrh žalobkyně podle ustanovení není zneužitím práva ve smyslu ustanovení , se nezabýval, přičemž tak měl učinit z úřední povinnosti. Procesní situace, v níž byl návrh podán, takové zvážení rozhodně indikovala. Došlo-li k postoupení pohledávky za stavu, kdy pohledávka zanikla zaplacením dne 19. 9. 2011, kdy žalobkyni byla uložena povinnost nahradit žalovanému relativně vysoké náklady řízení, kdy žalobkyně podala blanketní odvolání, které dosud nedoplnila, a kdy A. R. se (podle obsahu spisu) nezdržuje na adrese, kterou uvedl, je třeba návrh žalobkyně podle považovat za zneužití procesní úpravy ve smyslu o. s. ř s cílem vyhnout se povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení.

Jelikož na základě dosavadních výsledků řízení je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud změnil podle ustanovení usnesení odvolacího soudu tak, že návrh, aby na místo žalobkyně I. H. vstoupil do řízení A. R., zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhoduje, neboť rozhodnutím o dovolání řízení ve věci nekončí ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. ledna 2015

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu