Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 5295/2014

21 Cdo 5295/2014

U S N E S E N Í

M. Z.

Dovolání

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Dne 24. 1. 2013 bylo Okresnímu soudu v Hodoníně doručeno podání žalobkyně ze dne 20. 1. 2013, částečně strojově vepsané mezi řádky tištěného textu jiných listin, v němž (v rozporu s ustanovením , , ve znění účinném do 31. 12. 2013) nebyly srozumitelně vylíčeny rozhodující skutečnosti (podání neobsahovalo příslušná skutková tvrzení, ani jasný a srozumitelný žalobní petit) a nebylo z něj ani zřetelně patrno, kdo je žalován a čeho se žalobkyně domáhá

.

Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 28. 1 2013, č. j. - 8, vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 20ti dnů od doručení tohoto usnesení své podání doplnila mimo jiné tak, že řádně a srozumitelně označí účastníky řízení, vylíčí rozhodné skutečnosti, označí důkazy a uvede žalobní petit, a dále ji podrobně poučil, jakým konkrétním způsobem má své podání doplnit, a že nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně opraveno a doplněno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud jej odmítne. Současně ji v tomto usnesení poučil, že může požádat soud, aby jí bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a „ustanoven zástupce na náklady státu“.

Na tuto výzvu reagovala žalobkyně obdobně nesrozumitelným podáním ze dne 11. 2. 2013 (doručeným soudu prvního stupně dne 14. 2. 2013), v němž opět nebyly srozumitelně vylíčeny rozhodující skutečnosti, neobsahovalo jasný a srozumitelný žalobní petit a nebylo v něm ani řádně uvedeno, kdo je žalován a čeho se žalobkyně domáhá.

Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 18. 2. 2013, č. j. - 19, podání žalobkyně ze dne 20. 1. 2013, doplněné podáním ze dne 11. 2. 2013, odmítl a rozhodl, že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“. Soud prvního stupně konstatoval, že podání žalobkyně, doručené mu dne 24. 1. 2013, bylo neurčité, nejasné a obsahově nesrozumitelné a nebylo z něj vůbec patrno, čeho se navrhovatelka domáhá, že ji proto usnesením ze dne 28. 1. 2013, č. j. - 8, vyzval k opravě a doplnění jejího podání, že toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 5. 2. 2013, a že žalobkyně na ně reagovala podáním doručeným mu dne 14. 2. 2013, jímž však vady svého podání nijak neodstranila. Protože se soudu nepodařilo vady podání odstranit, neboť jej žalobkyně ve stanovené lhůtě nedoplnila, a nedoložila svá tvrzení, přičemž jde o takovou vadu podání, pro kterou v řízení nelze pokračovat, podání podle odmítl.

Na toto usnesení soudu prvního stupně reagovala žalobkyně dalším zcela nesrozumitelným podáním, nazvaným odvolání, jež bylo Okresnímu soudu v Hodoníně doručeno dne 6. 3. 2013.

Okresní soud v Hodoníně usnesením ze dne 6. 3. 2013, č. j. - 24, vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15ti dnů od doručení usnesení své nejasné, neurčité, nepřehledné podání, označené jako odvolání, z jehož obsahu není vůbec zřejmé, čeho se jím domáhá, doplnila mimo jiné tak, že „naprosto jasně a srozumitelně upřesní, co tímto podáním zamýšlela“, zejména, zda mínila podat odvolání proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 18. 2. 2013, č. j. - 19, a dále v něm konkrétně a podrobně uvedl, co přesně a jakým způsobem má žalobkyně uvést a doplnit, s poučením, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě řádně opraveno a doplněno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud její podání odmítne. Současně ji v tomto usnesení poučil, že může požádat soud, aby jí bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků a „ustanoven zástupce na náklady státu“.

Na toto usnesení žalobkyně zareagovala dvěma zcela nesrozumitelnými a nepřehlednými podáními, doručenými Okresnímu soudu v Hodoníně dne 18. 3. 2013 a dne 19. 3. 2013.

Usnesením ze dne 11. 11. 2013, č. j. - 39, Krajský soud v Brně usnesení soudu prvního stupně ze dne 18. 2. 2013, č. j. - 19, potvrdil. Z obsahu spisu zjistil, že podání žalobkyně ze dne 20. 1. 2013, které bylo soudu prvního stupně doručeno 24. 1. 2013, neobsahovalo náležitosti žaloby, předepsané v , že soud prvního stupně proto usnesením ze dne 28. 1. 2013, č. j. - 8, žalobkyni správně v souladu s ustanovením vyzval k doplnění chybějících náležitostí a zároveň ji poučil o tom, jak má doplnění provést, k čemuž jí stanovil lhůtu 20 dnů od doručení usnesení a zároveň ji upozornil, že její podání je neurčité, nejasné a zejména obsahově nesrozumitelné, a že na výzvu reagovala podáním doručeným soudu prvního stupně 14. 2. 2013, kterým ovšem nedostatky svého podání ze dne 20. 1. 2013 nikterak neodstranila a ani po tomto doplnění není zřejmé, čeho a vůči komu se svým podáním domáhá. Uzavřel, že za této situace v řízení nelze pokračovat a že soud prvního stupně postupoval správně, když v souladu s ustanovením podání žalobkyně odmítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně - nezastoupena advokátem

- dovolání, které následně doplnila prostřednictvím ustanoveného advokáta. Přípustnost dovolání spatřuje v tom, že „v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla dosud řešena otázka, zda je soud v případě, že žalobkyně na výzvu soudu k odstranění vad podání sice odpověděla, ale ne způsobem, který soud prvního stupně pravděpodobně vyžadoval, povinen učinit opakovanou výzvu k odstranění vad podání a poskytnout k tomu žalobkyni další lhůtu, případně ještě zdůraznit upozornění na možnosti zastupování žalobkyně v řízení osobou znalou práva (zástupcem ustanoveným soudem, či zástupcem určeným např. ČAK)“. Má zato, že smyslu řízení a povinnosti soudu dát účastníku instruktivní návod, jak vady podání odstranit, neodpovídá, pokud by neodstranění vad bylo pouze důsledkem toho, že podatel výzvě soudu dostatečně neporozuměl. Za této situace by soud měl „podateli“ dát doplňující a upřesňující výzvu, a tím i možnost realizovat jeho procesní práva. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně v této věci postupoval striktně dle ustanovení a po nedostatečném odstranění vad podání toto podání bez další snahy o odstranění vad podání odmítl, neumožnil žalobkyni řádně uplatnit její práva. Za nesprávné považuje jak rozhodnutí soudu prvního stupně, tak rozhodnutí soudu odvolacího. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu „zrušil v celém rozsahu“.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) postupoval v dovolacím řízení podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „ “), neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení), zastoupenou advokátem, v zákonné lhůtě ( ), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolací soud dospěl k závěru, že dovolání žalobkyně není podle ustanovení přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. ledna 2012, sp. zn. , ze dne 23. května 2012, sp. zn. , či ze dne 29. května 2012, sp. zn. , uveřejněná na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky -

www.nsoud.cz

).

Dovolání žalobkyně proti napadenému usnesení odvolacího soudu proto Nejvyšší soud České republiky podle ustanovení věty první odmítl.

Vzhledem k tomu, že z podání žalobkyně nevyplývá, koho v dané věci žaluje, dovolací soud nerozhodoval o náhradě nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. ledna 2015

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu