Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 276/2014

33 Nd 276/2014

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í:

Bývalý správce konkursní podstaty úpadce Ing. Jiří Štěp podal odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2014, č.j. -646, v němž uplatnil námitku podjatosti

„všech soudních osob Vrchního soudu v Praze (VS) mimo osob z trestních senátů VS“,

a to s ohledem na

„možnost kontaktu JUDr. Sváčka, JUDr. Karety, JUDr. Goldsteina, Mgr. Brauna, JUDr. F. Kučery, JUDr. Zelenky, JUDr. Novotné, Mgr. Dörfla, JUDr. Stiboříka jako bývalého předsedy a JUDr. Bureše jako současného předsedy VS s jejich kolegy z VS“

; navrhl, aby

„odvolací řízení bylo určeno mimo VS“.

Vrchní soud v Praze předložil námitku podjatosti Nejvyššímu soudu spolu s vyjádřením soudců JUDr. Františka Kučery, JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D., JUDr. Ivy Novotné, JUDr. Jiřího Goldsteina, JUDr. Jiřího Karety, Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky (soudci senátů 1 Ko a 2 Ko zabývajících se konkursní agendou). Všichni se shodně vyjádřili tak, že se podjatými nepokládají, na věci nemají jakýkoli osobní zájem, účastníci, jejich zástupci a odvolatel jsou jim osobně neznámí.

Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jsou soudci a přísedící vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( , věta první, ).

Rozhodnutí o vyloučení soudce představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( y základních práva a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2001, sp. zn. ) je jednotná v tom, že soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky nabytými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. ).

V posuzovaném případě lze s ohledem na výše podaný výklad uzavřít, že z tvrzení bývalého správce konkursní podstaty Ing. J. Š. (ani z obsahu spisu) se nepodávají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku jmenovaní soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí označené věci ( ). O námitce podjatosti týkající se dalších soudců Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť nejsou členy senátu, jenž má v uvedené věci rozhodnout, ani členy zastupujícího senátu.

Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( , věta druhá. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. ledna 2015

JUDr. Pavel K r b e k

předseda senátu