Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
0ED6DE080E7BFBA2C1257DE900356A06.html
HTML · 12.5 KB
No categories available
26 Cdo 3921/2014
26 Cdo 3921/2014
U S N E S E N Í
AUTOCENTRUM Ibl & Strnad spol. s r.o.
I. I.
, zastoupené JUDr. Ing. Markem Andráškem, advokátem se sídlem v Teplicích, Rokycanova 379/5, za účasti
vedlejší účastnice na straně žalobkyně
KREDIT DĚČÍN, a.s.
, se sídlem v Děčíně, Masarykovo náměstí 3/3, IČO: 25014838, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 20 C 33/2010 , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. prosince 2013, č. j. 14 Co 140/2013 -174, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žalovaná
je povinna
zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178,- Kč k rukám Mgr. Bc. Ladislava Kočky, advokáta se sídlem v Praze 1 – Novém Městě, Vodičkova 709/33, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. V poměru mezi žalovanou a vedlejší účastnicí na straně žalobkyně nemá žádná z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. prosince 2013, č. j. 14 Co 140/2013 -174 (k němuž se žalobkyně prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřila), odmítl podle § 243c odst. 1 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII. zákona č. 293/2013 Sb. / – dále opět jen „o.s.ř. “), neboť v něm neuplatnila (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 a 3 o.s.ř. (ve spojení s ustanovením § 241b o.s.ř. ), nýbrž ve skutečnosti nezpůsobilý důvod (jehož prostřednictvím se pokusila zpochybnit správnost /úplnost/ zjištěného skutkového stavu, z něhož odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění rozhodná pro právní názory, že je platná výpověď žalobkyně ze dne 19. srpna 2009 z nájmu žalované z tam specifikovaných nebytových prostor a pozemků a že je oprávněný nárok žalobkyně na jejich vyklizení ve smyslu ustanovení § 126 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném do 31. prosince 2013). Přitom tuto vadu (nedostatek vymezení /způsobilého/ dovolacího důvodu), pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolatelka včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§ 241b odst. 3 o.s.ř. ). Navíc dovolatelka řádně nespecifikovala údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a o.s.ř. ), přičemž ani tuto vadu (nedostatek), pro níž nelze v dovolacím řízení pokračovat, včas (po dobu trvání lhůty k dovolání) neodstranila (§ 241b odst. 3 o.s.ř. ). K projednání dovolání totiž nepostačuje pouhý odkaz na ustanovení § 237 o.s.ř. (jak to učinila dovolatelka konstatováním, že
„podle § 237 o.s.ř. je dovolání přípustné“
), aniž by bylo z dovolání (z jeho celkového obsahu) zřejmé, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva, jež v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena, má být v dovolacím řízení řešena, od kterého (svého) řešení se má dovolací soud odchýlit a od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odchýlil odvolací soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. listopadu 2013, sp. zn. 26 Cdo 3492/2013 ). Takto nastolenému požadavku však dovolatelka nevyhověla a ostatně ani vyhovět nemohla, neboť uvedla-li v dovolání pouze výtky ve vztahu ke zjištěnému skutkovému stavu, nenapadla (objektivně napadnout ani nemohla) právní otázku, na jejímž řešení bylo napadené rozhodnutí založeno.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o.s.ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 16. prosince 2014
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu