Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2898/2014

33 Cdo 2898/2014

U S N E S E N Í

V. P.,

M. M.,

zastoupenému Mgr. Ondřejem Dlouhým, advokátem se sídlem Praha 2, Nad Petruskou 63/1, o zaplacení 141.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2014, č. j. -53, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.518,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Ondřeje Dlouhého, advokáta se sídlem Praha 2, Nad Petruskou 63/1.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 4. 2014, č. j. -53, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 10. 2013, č. j. -25, tak, že žalobu o zaplacení 141.000,- Kč s příslušenstvím zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2. - dále jen „ “), neboť odvolací soud se při řešení otázky hmotného práva (konkrétně otázky výkladu jednatelství bez příkazu podle a násl. , , ve znění účinném do 31. 12. 2013 - srov. - dále jen „obč. zák.“), na níž závisí napadené rozhodnutí, neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, prezentované rozhodnutími Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. , a ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. ; přičemž není důvod, aby bylo rozhodováno jinak.

Odvolací soud rozhodl na podkladě zjištění, že žalovaný se v dohodě o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností spojených s bydlením pro dobu po rozvodu uzavřené dne 20. 5. 2008 s manželkou M. M. zavázal splnit veškeré závazky vyplývající ze smlouvy o pronájmu s následnou koupí vozidla Mercedes Benz a poté, co je nabyde od leasingové společnosti do vlastnictví, se zavázal vozidlo bezúplatně převést do vlastnictví M. M. Smlouvou ze dne 1. 9. 2008 žalovaný postoupil veškeré své práva a závazky z leasingové smlouvy na společnost HillPro s. r. o., jejímž byl jediným jednatelem a společníkem. Uvedená společnost v souvislosti se svou platební neschopností postoupila smlouvou ze dne 22. 4. 2010 své práva a povinnosti z leasingové smlouvy žalobci, který se po úhradě 141.000,- Kč leasingové společnosti stal vlastníkem vozidla. Po roce užívání vozidlo prodal za 700.000,- Kč a tuto částku předal M. M. S názorem odvolacího soudu, že předmětem smluvního ujednání žalovaného a jeho bývalé manželky obsaženého v čl. V. bodu 1 dohody o majetkovém vypořádání nebyly majetkové hodnoty, se sice nelze ztotožnit (z důvodů uváděných žalobcem v dovolání), právní závěr, že jednání žalobce nesplňuje znaky jednatelství bez příkazu ve smyslu § 742 obč. zák., popříp. § 743 obč. zák. je však i tak věcně správný. Odvolací soud totiž v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 26. 8. 2010, sp. zn. , usnesení ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. , a ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. , jež obstála i v ústavní rovině - ústavní stížnosti proti nim podané Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 15. 8. 2013, sp. zn. , a ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. ) a odbornou komentářovou literaturou (srov. II, Komentář, 2. vydání 2009, C.H.Beck, str. 2237 a násl.) uzavřel, že za situace, kdy žalobce, který se stal na základě smlouvy o postoupení práv a závazků z leasingové smlouvy novým leasingovým nájemcem na místo společnosti HillPro s. r. o., plnil své povinnosti vyplývající z leasingové smlouvy; nebyly tak splněny zákonné znaky jednatelství bez příkazu, a sice obstarání cizí záležitosti a absence právního důvodu k obstarání cizí záležitosti. Lze shrnout, že žalobce nejednal v záležitosti žalovaného, neboť poskytl plnění, ke kterému byl sám povinen z titulu leasingové smlouvy, tudíž jednal ve vlastní záležitosti. Okolnost, že jednání žalobce mohlo přinést užitek i žalovanému, jakož i důvody, které žalobce vedly k tomu, aby vstoupil do pozice leasingového nájemce, jsou přitom bez významu.

Neprosadí se ani námitka, že odvolací soud měl důvodnost uplatněného nároku posoudit z hlediska všech v úvahu přicházejících norem, zejména podle § 419 obč. zák. Za stavu, kdy v řízení vyšlo najevo, že žalobce plnil na základě právního důvodu, kterým byla leasingová smlouva, nebylo možné podřadit uplatněný nárok pod jinou hmotněprávní normu.

Výtky, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a překvapivé a že odvolací soud nesplnil poučovací povinnost podle , nevystihují jediný v úvahu přicházející dovolací důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací soud by se namítanými vadami mohl zabývat jen v případě, že by dovolání bylo přípustné (srov. ).

Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 15. ledna 2015

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu