Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 4476/2014

23 Cdo 4476/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyněGenerali Pojišťovna a.s., se sídlem v Praze 2, Bělehradská 132, identifikační číslo osoby 61859869, zastoupené JUDr. Josefem Veverkou, advokátem, se sídlem v Praze 5, náměstí Kinských 76/7, proti žalovanému Ing. M. K., zastoupenému Mgr. Martinem Sadílkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Štěpánská 39, o zaplacení částky 281.104,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. dubna 2014, č. j. -113, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Semilech rozsudkem ze dne 27. května 2013, č. j. -94, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 23.939,- Kč s příslušenstvím (bod I. výroku), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 257.165,- Kč s příslušenstvím (bod II. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod III. výroku).

K odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně vyjma nenapadeného výroku pod bodem I. ve výrocích pod body II. a III. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání s tím, že se odvolací soud při řešení otázky procesního práva, na níž závisí napadené rozhodnutí, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Uplatňuje dovolací důvod uvedený v , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

K dovolání žalovaného se vyjádřila žalobkyně tak, že se plně ztotožňuje se závěry odvolacího soudu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a dále čl. II bodu 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.

Podle věta první, , ve znění po novele provedené , v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno.

Dovolatelem napadený závěr odvolacího soudu, že civilní soud není v dané věci uvedenou skutkovou částí (že poškozený dne 27. dubna 2009, nikoliv v souvislosti se zraněními, která utrpěl při předmětné dopravní nehodě, zemřel) rozsudku trestního soudu vázán ve smyslu ustanovení , je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k výkladu předmětného ustanovení (srov. zprávu o rozhodování soudů o náhradě škody ve věcech, jímž předcházelo adhezní řízení, Cpj 35/78 bývalého Nejvyššího soudu ČSR z 24. října 1979, jež byla projednána a vzata na vědomí plénem bývalého Nejvyššího soud ČSR dne 5. prosince 1979, Pls 2/7, uveřejněnou pod číslem 22/1979 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2004, sp. zn. či ze dne 28. srpna 2013, sp. zn. ).

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle odmítl.

O nákladech tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. prosince 2014

JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D.

předseda senátu