Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
16D754AC22D4A56BC1257DCE004478D0.html
HTML · 10.73 KB
No categories available
26 Cdo 3395/2014
26 Cdo 3395/2014
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., v právní věci žalobce města Mariánské Lázně, se sídlem v Mariánských Lázních, Ruská 155, zastoupeného JUDr. Milanem Veselým, advokátem se sídlem v Mariánských Lázních, Hroznatova 773, proti žalované HASSO, spol. s r. o., se sídlem v Aši, Chebská 1902/128, IČO 16735366, zastoupené JUDr. Pavlem Koukalem, advokátem se sídlem v Praze 9, Milovická 199/5, s adresou pro doručování Praha 1, Platnéřská 2, o zaplacení částky 146.671,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 11 C 280/2011 , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. dubna 2014, č. j. 25 Co 466/2013 -166, takto:
O d ů v o d n ě n í :
Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 11. 4. 2014, č. j. 25 Co 466/2013 -166, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 9. 4. 2013, č. j. 11 C 280/2011 -117, jímž jí uložil zaplatit žalobci částku 146.671,- Kč s tam uvedeným úrokem z prodlení a náklady řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 (ve spojení s § 243f odst. 3 ) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. 12. 2013 (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. ), dále jen „o. s. ř. ”, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř. o. s. ř. ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Způsobilým vymezením přípustnosti dovolání není pouhý odkaz na ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. , ani to, že „právní otázka vyřešená odvolacím soudem má být dovolacím soudem posouzena jinak“. Žádost, aby „vyřešená právní otázka v této věci byla dovolacím soudem posouzena jinak“, totiž významově neodpovídá (ve smyslu § 237 o. s. ř. o. s. ř. ) požadavku, aby dovolací soud posoudil právní otázku, na níž je rozhodnutí založeno, „jinak“ než odvolací soud (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 , ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z dovolání musí být zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb. , o soudech a soudcích.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. prosince 2014
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu