Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 192/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatelů a) Ing. Svatoslavy Havlíkové a b) Josefa Havlíka, zastoupených Mgr. Ing. Jaroslavou Maňákovou, advokátkou se sídlem Očovská 3984/1a, Hodonín, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. ledna 2017 č. j. 1 VSOL 1511/2016-B-90 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. listopadu 2016 č. j. -73, za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci

1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 20. ledna 2017, stěžovatelé navrhli zrušení rozhodnutí uvedených v záhlaví z důvodu tvrzeného porušení jejich základních práv podle , , 38 odst. 2 d (dále jen " ") a článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Stěžovatelům jako dlužníkům bylo v roce 2015 schváleno oddlužení. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9. listopadu 2016 č. j. -73 schválené oddlužení zrušil a prohlásil konkurs na jejich majetek. Měl za to, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr, neboť stěžovatelé soustavně neposkytují insolvenčnímu správci součinnost a brání zpeněžování zajištěného majetku. Nevyhověl jejich návrhu na odročení jednání, neboť neuvěřil jejich omluvě. Jednání proto provedl v jejich nepřítomnosti.

3. Vrchní soud v Olomouci k odvolání stěžovatelů usnesením ze dne 18. ledna 2017 č. j. 1 VSOL 1511/2016-B-90 potvrdil usnesení krajského soudu v napadených výrocích.

4. V ústavní stížnosti stěžovatelé tvrdili, že došlo k porušení jejich práva na veřejné projednání věci v jejich přítomnosti a zásady rovnosti účastníků řízení, neboť krajský soud jim odňal možnost jednat před soudem. Nebyla jim tak také dána možnost vyjádřit se k provedeným důkazům. Dále namítali porušení jejich práva na soudní ochranu. Rozhodnutí obecných soudů podle nich obsahují právní závěry, které jsou v extrémním nesouladu se skutkovými zjištěními a v žádné možné interpretaci z nich nevyplývají. Vrchní soud měl alespoň stručně vyložit, jaké důvody jej vedly k jeho závěru. Tvrdí-li, že stěžovatelé sledovali oddlužením nepoctivý záměr, ale vychází pouze z důkazů provedených krajským soudem, z nichž takový závěr nevyplývá, je jeho rozhodnutí nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné. Z provedeného dokazování nevyplývá nic, co by mohlo vést k oprávněnému závěru o nepoctivosti záměru stěžovatelů v rámci oddlužení. Podle jejich přesvědčení nebyl dán důvod pro zrušení oddlužení.

II.

Přípustnost ústavní stížnosti

5. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky projednání ústavní stížnosti stanovené y a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

6. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z toho vyplývá, že Ústavní stížnost je založena na principu její subsidiarity k těmto jiným zákonným procesním prostředkům [srov. usnesení ze dne 28. dubna 2004

sp. zn.

(U 25/33 SbNU 475)]. K jejímu věcnému projednání proto může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel tyto prostředky k ochraně svých práv efektivně vyčerpal.

7. Stěžovatelé byli v rozhodnutí vrchního soudu poučeni o možnosti podat dovolání, dovolání však nepodali a obrátili se přímo na Ústavní soud. Sami stěžovatelé ve svém prvním podání uvedli, že "nebyly dosud vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon stěžovatelům k ochraně práva a majetků poskytuje". Dovoláním ve věcech zrušení oddlužení a prohlášení konkursu se Nejvyšší soud běžně zabývá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013 sp. zn. , ze dne 30. dubna 2013 sp. zn. a ze dne 29. června 2017 sp. zn. nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 17. října 2017

sp. zn.

). Nepodáním dovolání tedy stěžovatelé zjevně nenaplnili podmínku vyčerpání všech zákonných procesních prostředků ochrany práva podle . Z toho důvodu je jejich stížnost nepřípustná.

8. K tomu Ústavní soud podotýká, že okamžik rozhodnutí Ústavního soudu nemá vliv na to, že stěžovatelům již lhůta k podání dovolání uplynula. Byť se totiž stěžovatelé na Ústavní soud obrátili v lednu 2017, řádně doplněnou ústavní stížnost sepsanou advokátem zaslali až v červnu 2017.

9. Ústavní soud dále posoudil, zda nejsou naplněny podmínky . Podle tohoto ustanovení totiž Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo pokud v řízení o podaném opravném prostředku podle dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná nebo neodvratitelná újma. Ústavní soud naplnění žádné z uvedených podmínek v předložené věci neshledal.

10. Ústavní soud proto rozhodl soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o odmítnutí ústavní stížnosti pro její nepřípustnost podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2017

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj