Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3857/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Jana Musila o ústavní stížnosti Františka Konečného, zastoupeného Mgr. ICLic. Štěpánem Šťastníkem, advokátem se sídlem v Opavě, Olomoucká 153/25, proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2017, č. j. -57, Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2017, č. j. -43, a Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 10. 2016, č. j. -26, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Opavě zamítl usnesením ze dne 20. 10. 2016, č. j. -26, návrh stěžovatele (povinného) na zastavení exekuce pro nemajetnost [ ]. Exekuce pohledávky 315 062 Kč byla vedena soudní exekutorkou Mgr. Pavlou Fučíkovou pod sp. zn. 024 EX 4403/8 a ve prospěch exekuce bylo pravidelně sráženo z důchodu povinného 1 463 Kč měsíčně. Exekuční soud nezjistil, že by exekuce byla bezvýsledná, jak tvrdil stěžovatel, a uzavřel, že nepříznivá majetková a sociální situace stěžovatele není důvodem k jejímu zastavení.

Krajský soud v Ostravě rozhodnutí potvrdil usnesením ze dne 28. 2. 2017, č. j. -43; dospěl k závěru, že tvrzení stěžovatele zákonný důvod pro zastavení exekuce nenaplňovala - srážkami z důchodu může být pohledávka postupně uspokojována.

Nejvyšší soud odmítl dovolání pro vady ( ) usnesením ze dne 26. 10. 2017, č. j. -57, protože stěžovatel nevylíčil důvod dovolání ani neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti ( ). Navíc nad rámec věci připomněl, že zastavení výkonu rozhodnutí srážkami z důchodu (mzdy) se v případě nedostatečných příjmů řídí zvláštní právní úpravou , a nikoliv ustanovením

Proti napadeným usnesením se stěžovatel brání ústavní stížností, navrhuje jejich zrušení a namítá porušení ústavních práv - zejména na zachování lidské důstojnosti a osobní cti podle , na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří podle a na spravedlivý proces podle d (dále jen "") ve spojení s y a a 9 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Stěžovatel spatřuje porušení uvedených ústavních práv v tom, že jakožto starobní důchodce je na něm vymáhán dluh, který nemůže prakticky splnit. Opakovaně tvrdí, že není schopen dluh zaplatit a že: "jeho starobní důchod je doživotní zdroj pro plnění sankce za nesplnitelný závazek." Ve své podstatě stěžovatel zopakoval argumenty, které již přednesl v předchozím řízení před obecnými soudy.

Ústavní stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem. Stížnost je však částečně nepřípustná podle a ve zbytku zjevně neopodstatněná podle téhož zákona.

V rozsahu, v němž ústavní stížnost směřuje proti usnesením exekučního a odvolacího soudu, je ústavní stížnost nepřípustná [ ], neboť stěžovatel efektivně nevyčerpal všechny dostupné procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytoval - podal pouze vadné dovolání.

Ústavní soud ve své judikatuře důsledně uplatňuje zásadu minimalizace zásahů do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci. Jedním z jejích projevů a současně i jedním ze základních atributů řízení o ústavní stížnosti, je skutečnost, že Ústavní soud svoji přezkumnou pravomoc zpravidla uplatňuje až ve vztahu k řízením pravomocně skončeným - po vyčerpání všech řádných i mimořádných opravných prostředků (viz např. nález ze dne 28. 6. 2010,

sp. zn.

). Stěžovatel musí nejprve řádně vyčerpat všechny procesní či jiné právní postupy, a teprve poté, co se svými námitkami neuspěje, může se obrátit na Ústavní soud (viz nález ze dne 2. 10. 2008,

sp. zn.

). V nyní souzené věci však stěžovatel podal vadné dovolání, čímž tuto podmínku efektivního vyčerpání všech dostupných procesních prostředků ochrany nesplnil ( ).

Ve vztahu k usnesení dovolacího soudu je ústavní stížnost zjevně neopodstatněná, neboť dovolání bylo odmítnuto jako vadné podle Stěžovatel měl povinnost uvést důvod dovolání včetně posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyložit, v čem tvrzená nesprávnost právního posouzení spočívá ( a 3 ) - nic takového však neučinil. Stěžovatel v dovolání nevymezil žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání ( ); nevyložil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti ( ), a nesplnil tak své povinnosti, v důsledku čehož, bylo jeho dovolání (mimořádný opravný prostředek) správně odmítnuto pro vady jako neprojednatelné. V takovém rozhodnutí dovolacího soudu nelze spatřovat žádný zásah do ústavních práv stěžovatele a ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná - k tomu blíže srovnej stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. .

Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh částečně nepřípustný podle ve spojení s a ve zbytku jako návrh zjevně neopodstatněný podle téhož zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2017

Vladimír Sládeček v. r.

předseda senátu