Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2987/17

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ľ. B., t. č. ve Věznici Trnava, Slovenská republika, zastoupeného JUDr. Peterem Schmidlem, advokátem se sídlem Malacky, Záhorácka 11/A, Slovenská republika, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 9. 2016 sp. zn. a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2016 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti se stěžovatel s odvoláním na d a , odst. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo rozhodnuto o jeho předání na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného Okresním soudem Levice k výkonu trestu odnětí svobody do Slovenské republiky. Dále navrhuje zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze.

Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k projednání návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.

Ústavní soud předně připomíná, že v minulosti již mnohokrát konstatoval, že podnět ministru spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona není procesním prostředkem k ochraně práva podle , neboť tento prostředek není v dispozici stěžovatele a s podáním podnětu není nutně spojeno zahájení řízení. Ministr spravedlnosti jako jediný subjekt, který je k podání stížnosti pro porušení zákona oprávněn (§ 266 odst. 1 trestního řádu), není povinen podnět akceptovat. Záleží jen na jeho posouzení, zda jsou v konkrétním případě splněny podmínky pro podání stížnosti pro porušení zákona (srov. např. usnesení

sp. zn.

,

,

nebo

). Z tohoto důvodu nemá okamžik, kdy bylo stěžovateli doručeno sdělení Ministerstva spravedlnosti o odložení jeho podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, žádný vliv na počátek běhu lhůty k podání ústavní stížnosti.

Posledním opravným prostředkem ve věci stěžovatele tak byla stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2016 sp. zn. , o níž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. 9. 2016. Z podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, který stěžovatel zaslal ministru spravedlnosti dne 17. 10. 2016 a který přiložil k ústavní stížnosti, vyplývá, že uvedené usnesení Vrchního soudu v Praze mu bylo doručeno dne 12. 9. 2016. Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 20. 9. 2017, tedy po lhůtě stanovené .

Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. prosince 2017

JUDr. Vladimír Sládeček

soudce zpravodaj