Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3390/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti Marie Gryžboňové Mališové, zastoupené Mgr. Ondřejem Novákem, advokátem, sídlem Farní 19, Frýdek - Místek, proti zásahu orgánu veřejné moci spočívajícím ve zřízení Registru oznámení a ve stanovení povinnosti stěžovatelce zveřejnit v tomto registru svůj majetek, spojené s návrhem na zrušení ustanovení a , o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Stručné vymezení věci

1. Stěžovatelka svým podáním žádá Ústavní soud o vydání rozhodnutí, kterým by deklaroval, že "zřízením Registru oznámení a stanovením povinnosti zveřejnit zde majetek a závazky za celou dobu jejího života ve lhůtě do 30. 11. 2017, bez ohledu na časovou souvislost s výkonem funkce starostky, byla porušena její ústavně zaručená práva garantovaná ustanoveními , a 3, a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Svoje podání přitom stěžovatelka spojila s návrhem na zrušení ustanovení a , o střetu zájmů, ve znění

II.

Argumentace stěžovatelky

2. Stěžovatelka, jakožto starostka obce, jež má méně než 300 obyvatel, má za to, že není veřejným funkcionářem s natolik výrazným postavením a pravomocemi, které by odůvodňovaly zásah do jejího práva na soukromí, jak požaduje zákon o střetu zájmů, ve znění Za porušení svých shora uvedených základních práv proto považuje stěžovatelka situaci, že je nucena buď zveřejnit veškerý svůj dosud nabytý majetek větší hodnoty, anebo - pakliže nechce čelit hrozbě pokuty ve výši až 50 000 Kč - rezignovat na svoji funkci, aniž by proti povinnosti zveřejnit své osobní údaje měla k dispozici jakoukoliv možnost se efektivně bránit.

III.

Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

3. Přípustnost svého podání (ústavní stížnosti) spatřuje stěžovatelka mimo jiné v tom, že podle , o Ústavním soudu, podstatně přesahuje její vlastní zájmy.

4. Z dále uvedených důvodů nicméně dospěl Ústavní soud k závěru, že otázka přípustnosti stěžovatelčina podání je v daném kontextu zcela bezpředmětná, neboť toto její podání nelze označit za ústavní stížnost, již by stěžovatelka mohla spojit s návrhem na zrušení v jejím petitu uvedených ustanovení zákona o střetu zájmů, a to proto, že skutečnosti, proti nimž stěžovatelka svým podáním brojí, nelze podřadit pod tzv. jiný zásah orgánu veřejné moci dle .

5. Zásahem orgánu veřejné moci, proti němuž lze podat ústavní stížnost, totiž nemůže být z povahy věci právní předpis sám, tedy výsledek normotvorné (legislativní) činnosti (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 23. 3. 2004

sp. zn.

(U 15/32 SbNU 545).

6. V odkazovaném usnesení přitom Ústavní soud mj. konstatoval: "Podle je výčet subjektů oprávněných napadnout u Ústavního soudu zákon (resp. i jiný právní předpis a některá jeho ustanovení) proveden úplným, resp. konečným výčtem a fyzická osoba tak může učinit pouze spolu s ústavní stížností za podmínky, že uplatněním napadeného ustanovení právního předpisu "nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti" (ustanovení ve spojení s ). Z takto pojaté akcesority návrhu stěžovatele na zrušení ustanovení právního předpisu vyplývá, že zde musí být (vedle napadeného právního předpisu) nějaká skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti (tj. rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci), která nastala uplatněním napadeného právního předpisu, přičemž touto skutečností nemůže být právní předpis sám. Pak by totiž nešlo o akcesorický návrh, nýbrž o přímý návrh na zrušení právního předpisu, k jehož podání však fyzická osoba legitimována není."

7. Je zřejmé, že citované závěry přímo dopadají do posuzované věci, neboť ani v případě stěžovatelčina podání není zřejmé, jakým konkrétním rozhodnutím, opatřením nebo jiným údajným zásahem účastníka řízení mělo dojít k porušení stěžovatelkou uváděných práv, respektive je naopak zřejmé, že k naříkanému zásahu mělo dojít již samotným přijetím (resp. účinností) zákona, na jehož základě došlo ke zřízení stěžovatelkou zpochybňovaného registru (s tím, že dle tohoto zákona je účastník řízení toliko jeho správcem).

8. Stěžovatelka tedy nepochybně směřuje vůči Ústavnímu soudu podání, jež dle svého obsahu není ústavní stížností, a toto podání spojuje s návrhem na zrušení v petitu uvedených ustanovení zákona o střetu zájmů, ke kterému však z povahy věci není oprávněna (viz bod 6.).

9. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení stěžovatelčino podání odmítl, neboť bylo podáno osobou zjevně neoprávněnou podle ve spojení s .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. listopadu 2017

Jan Filip v.r.

předseda senátu