Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3357/17

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa a soudců Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti obchodní společnosti AREAL SLATINA, a. s., sídlem Tuřanka 122/115, Brno, zastoupené JUDr. Viktorem Rossmannem, advokátem, sídlem Senovážné náměstí 1464/6 Praha 1 - Nové Město, proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město ze dne 8. srpna 2014 č. j. V-8938/2014-702-11, spojené s návrhem na zrušení , o katastru nemovitostí (katastrální zákon), za účasti Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") stěžovatelka napadla v záhlaví uvedené rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město (dále jen "katastrální úřad") tvrdíc, že jeho vydáním došlo k porušení a d a y.

2. Společně s ústavní stížností podala stěžovatelka návrh na zrušení , o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

3. Z napadeného rozhodnutí a z dalších podkladů předložených stěžovatelkou se podává, že katastrální úřad v záhlaví uvedeným rozhodnutím povolil vklad vlastnického práva k individualizovanému pozemku v katastrální území Slatina a vkladové řízení o povolení vkladu vlastnického práva k dalšímu pozemku v témže katastrální území zastavil. Vklad vlastnického práva byl povolen ve prospěch Tomase Dimovice, na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 26. 3. 2014 č. j. SPU 137623/2014 26/91/5-RBD.

4. Z vlastní rozhodovací činnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka dne 23. 9. 2014 napadla citované rozhodnutí katastrální úřadu ústavní stížností též spojenou s návrhem na zrušení § 18 odst. 4 katastrálního zákona. Ústavní soud usnesením ze dne 29. 4. 2015

sp. zn.

(pozn. rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) ústavní stížnost odmítl pro nepřípustnost, neboť byla podána předčasně. Důvodem odmítnutí bylo zjištění, že stěžovatelka podala u Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") žalobu na určení vlastnického práva k předmětnému pozemku, která byla evidována pod sp. zn. , a že požádala o vyznačení poznámky spornosti do katastru nemovitostí (v podrobnostech viz odůvodnění citovaného usnesení).

5. Dotazem u městského soudu Ústavní soud dále zjistil, že ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. byl právnímu zástupci stěžovatelky dne 7. 9. 2017 doručen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2017 č. j. -122 a že stěžovatelka napadla tento rozsudek dovoláním (úřední záznam na č. l. 22). Z veřejně přístupných zdrojů (http://nahlizenidokn.cuzk.cz) dále vyplývá, že nabyvatel je stále evidován jako vlastník uvedeného pozemku a že na LV č. X vedeném pro katastrální území Slatina je nadále zapsána poznámka spornosti.

II.

Argumentace stěžovatelky

6. Obsah ústavní stížnosti a argumenty stěžovatelky není třeba reprodukovat, neboť z důvodů níže vyložených bylo nutno návrh odmítnout.

III.

Posouzení přípustnosti ústavní stížnosti

7. Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny náležitosti předepsané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), což, mimo jiné, v sobě zahrnuje i posouzení, zda podání splňuje též předpoklad přípustnosti podle tohoto zákona. V daném případě shledal, že tomu tak není.

8. Ústavní stížnost podle písm. d) y tvoří procesní prostředek k ochraně subjektivních základních práv a svobod individuálního stěžovatele, které jsou garantovány ústavním pořádkem. Z , 3, 4 a lze dovodit, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek k ochraně základních práv zásadně využitelný až po vyčerpání všech právních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně takového práva poskytuje. Přímo v je vyjádřen obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributů ústavní stížnosti, tedy že ústavní stížnost je nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Na druhé straně lze z principu subsidiarity vyvodit i jeho materiální obsah, který spočívá v samotné působnosti Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti ( y), kde ochrana základním právům jednotlivce nastupuje jako prostředek ultima ratio, tj. toliko tam, kde ostatní prostředky právní ochrany poskytované zákonem byly vyčerpány.

9. V posuzované věci stěžovatelka napadla rozhodnutí katastrálního úřadu a současně využila prostředek k ochraně svého vlastnického práva (tj. určovací žalobu). Již v odůvodnění usnesení

sp. zn.

byla upozorněna, že až po jeho vyčerpání, resp. po vyčerpání všech dostupných procesních prostředků, když by se i nadále domnívala, že jí tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se jí otevřela cesta k zásahu Ústavního soudu. S ohledem na zjištění procesního stadia sporu o určení vlastnického práva k předmětnému pozemku (viz sub 5.) tak stále nebyly splněny procesní předpoklady pro meritorní posouzení ústavní stížnosti. I nynější návrh, stejně jako předchozí, byl Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný (viz odkazy na rozhodovací praxi v odůvodnění usnesení

sp. zn.

). V návaznosti na stěžovatelčin návrh na zrušení katastrálního zákona Ústavní soud upozorňuje na závěry ze své dřívější rozhodovací praxe, v níž posuzoval návrhy na zrušení obsahově shodného ustanovení, byť zařazeného do , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, jež jsou obsaženy v usnesení ze dne 14. 4. 1998

sp. zn.

a usnesení ze dne 8. 7. 1999

sp. zn.

.

10. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle a návrh s ní spojený odmítl podle ve spojení s .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2017

Jan Filip v. r.

předseda senátu