Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3199/17

Ústavní soud rozhodl dne 7. listopadu 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu stěžovatelky Zlaty Markové, zastoupené JUDr. Danou Novákovou, advokátkou se sídlem Žďár nad Sázavou, Nádražní 2229/54, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 5. 2017 č. j. -657 a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 8. 2016 č. j. -613, za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem ze dne 12. 10. 2017, doplněným dne 25. 10. 2017, se Zlata Marková (dále jen "žalobkyně" případně "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí o záloze na náklady znaleckého posudku, vydaná v řízení o vyloučení nemovitosti ze soupisu konkursní podstaty proti žalovanému Ing. Vilému Barákovi, správci konkursní podstaty úpadce Belis s. r. o., se sídlem 679 22 Lipůvka 236. Stěžovatelka v petitu zřejmě nesprávně označila napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci jako usnesení "ze dne 23. 8. 2016, č. j. -613."

II.

Z napadených rozhodnutí vyplývají následující skutečnosti.

Dne 23. 8. 2016 usnesením č. j. -613 Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") žalobkyni uložil, aby ve stanovené lhůtě na účet soudu složila zálohu 50 000 Kč na náklady spojené s podáním znaleckého posudku znalcem prof. Ing. Rudolfem Helem, CSc. (výrok IV).

Dne 29. 5. 2017 usnesením č. j. -657 Vrchní soud v Olomouci (dále jen "odvolací soud") k odvolání žalobkyně usnesení krajského soudu ze dne 23. 8. 2016 č. j. -613 ve výroku IV potvrdil.

Předmětem ústavní stížnosti je tudíž jen dílčí rozhodnutí vydané v neskončeném incidenčním sporu a týkající se soudem žalobkyni uložené povinnosti složit zálohu na náklady znaleckého posudku.

III.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdila, že napadenými usneseními došlo k porušení práva na spravedlivý proces dle d (dále jen " ").

Stěžovatelka dále poukázala na usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2015 č. kj. -582, jímž byla zamítnuta jako nedůvodná její námitka, že JUDr. Petr Kolář není zákonným soudcem ve věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. , a na usnesení odvolacího soudu ze dne 22. 12. 2015 č. j. -599, jímž bylo citované usnesení krajského soudu jako nezákonné zrušeno. Podle stěžovatelky postupem jmenovaných civilních soudů je porušováno její právo na zákonného soudce dle y. Tato rozhodnutí však stěžovatelka předmětem ústavní stížnosti neučinila.

Další obsah ústavní stížnosti blížeji reprodukovat netřeba, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno návrh odmítnout.

IV.

Předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené , přičemž dospěl k závěru, že tyto podmínky nejsou splněny.

Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Stanoví-li tudíž právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán.

V daném případě bylo podstatou ústavní stížnosti tvrzení stěžovatelky o porušení práva na spravedlivý proces dle d (dále jen " ") a v jeho rámci též práva na zákonného soudce dle y. Tyto námitky jsou však uplatnitelné v dosud neskončeném řízení, v němž bude krajský soud ve věci teprve rozhodovat.

Jelikož podstatná část argumentace v ústavní stížnosti směřovala mimo ústavní stížností napadená soudní rozhodnutí, neboť obsahovala tvrzení stěžovatelky, že v její věci rozhoduje nezákonný soudce, Ústavní soud připomíná, že i tato námitka je uplatnitelná jak v nalézacím, tak v odvolacím řízení, resp. jako důvod žaloby pro zmatečnost ve smyslu ustanovení , event. i písm. e) a (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 1. 2016

sp. zn.

, dostupné, stejně jako ostatní jeho citovaná rozhodnutí, na http://nalus.usoud.cz).

Stěžovatelce jsou tudíž i nadále k dispozici prostředky a teprve po jejich vyčerpání, pokud by se stěžovatelka nadále domnívala, že jí tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se jí otevřela cesta k zásahu Ústavního soudu. V dané procesní situaci tak stěžovatelka má, resp. bude mít k dispozici další prostředky, jak své právo na spravedlivý proces, a v jeho rámci též právo na zákonného soudce, hájit. Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný, jak to ostatně vyplývá i z jeho rozhodovací praxe (viz např. usnesení dne 27. 3. 2014

sp. zn.

, a v něm citovaná judikatura).

S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle jako nepřípustný návrh odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. listopadu 2017

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj