Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 305/13

Ústavní soud rozhodl dne 27. března 2014 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Ing. Václava Khyna, zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem, AK se sídlem v Ostravě, Josefa Skupy 1639/21, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2012 č. j. -146, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem doručeným dne 23. 1. 2013 a doplněným dne 9. 3. 2013 se Ing. Václav Khyn (dále jen "povinný" nebo "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil v záhlaví uvedené usnesení vydané v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora, pro peněžité plnění a o vyloučení soudců, jímž Krajský soud v Ostravě (dále jen "krajský soud") rozhodl, že v usnesení jmenovaní soudci Okresního soudu ve Frýdku-Místku (dále jen "exekuční soud") nejsou vyloučení z projednávání a rozhodování ve věci sp. zn. .

V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že s napadeným usnesením krajského soudu ze dne 26. 9. 2012 č. j. -146 nesouhlasí.

Další obsah ústavní stížnosti jakož i rozhodnutí jí napadeného blížeji reprodukovat netřeba, neboť z důvodů dále vyložených bylo nutno návrh odmítnout.

II.

Předtím, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita. Ta se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští.

V projednávaném případě bylo napadeno negativní rozhodnutí o námitce podjatosti soudců za situace, kdy doposud nebylo ve stěžovatelově exekuční věci vedené u exekučního soudu pod sp. zn. o nařízení exekuce meritorně rozhodnuto. Vydáním napadeného usnesení tak řízení v této věci nekončilo, a tudíž k nápravě zásahu do práva na soudní ochranu dle y nebyl zásadně příslušný Ústavní soud.

Stěžovateli jsou resp. byly nadále k dispozici prostředky resp. exekučního řádu v rámci exekučního řízení (jež doznaly podstatných změn od 1. 1. 2013, kdy nabyla účinnosti tzv. velká exekuční novela provedená ). Teprve po jejich vyčerpání, pokud by se stěžovatel nadále domníval, že jím tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se mu otevřela cesta k zásahu Ústavního soudu. V dané procesní situaci tak nelze napadené usnesení považovat za konečné rozhodnutí ve věci stěžovatele, který má resp. měl k dispozici další prostředky, jak své právo hájit. Návrh byl proto Ústavnímu soudu podán předčasně a je nepřípustný, jak to ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Ústavního soudu (viz např. usnesení

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

- vše dostupné na http://nalus.usoud.cz).

S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle jako nepřípustný odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. března 2014

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj

Za správnost vyhotovení:

Iveta Dvořáková