Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2456/17

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka, soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila ve věci Petra Friedricha, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Komenského 241, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2017 č. j. -142, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2016 č. j. -112, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. 10. 2015 č. j. -77, o návrhu na vyloučení soudce Ústavního soudu JUDr. Pavla Rychetského z projednávání a rozhodování ve věci vedené pod

sp. zn.

z důvodu jeho podjatosti, takto:

Soudce JUDr. Pavel Rychetský z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. není vyloučen.

Odůvodnění

Stěžovatel podal dne 4. 8. 2017 ústavní stížnost, ve které napadá v záhlaví uvedená rozhodnutí týkající se jeho žaloby "o reparaci škod způsobených zločiny komunismu", kterou se po České republice dožadoval vrácení majetku, případně náhrady za majetek, který byl konfiskován jeho předku podle dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb.

Dne 29. 8. 2017 obdržel Ústavní soud podání stěžovatele, ve kterém uvádí, že považuje soudce JUDr. Pavla Rychetského za podjatého a navrhuje jeho vyloučení z projednávání věci. Namítá, že jmenovaný soudce byl členem Komunistické strany Československa, čímž deklaroval svůj souhlas se zločiny komunismu. S ohledem na jeho předchozí členství proto není možné, aby se podílel na rozhodování o nápravě škod a utrpení způsobených touto stranou. Dalším důvodem jeho vyloučení je, že po dosazení do funkce předsedy Ústavního soudu vytvořil problematické stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. , které podle stěžovatele aktivně útočí na vlastnická práva spoluobčanů.

Soudce JUDr. Pavel Rychetský ve vyjádření k námitce podjatosti stěžovatele uvedl, že se necítí podjatý a námitku považuje za nedůvodnou. V Komunistické straně Československa byl pouze 3 roky, v letech 1966-1969, kdy se naopak usilovalo o nápravu křivd spáchaných tehdejším režimem, a ze strany vystoupil, jakmile se toto úsilí stalo marným. Rovněž zpravodajská funkce k uvedenému stanovisku pléna Ústavního soudu nemůže zakládat důvody pro jeho vyloučení. Dále dodal, že není v žádném vztahu k účastníkům řízení nebo projednávané věci.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle ustanovení je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení tak představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( , dále i d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).

Nestrannost soudce je vždy posuzována ze dvou hledisek, tj. stěžejního subjektivního, vypovídajícího o osobním přesvědčení soudce a jeho vztahu k projednávané věci a objektivního, které sleduje, zda je možno vyloučit jakoukoli legitimní pochybnost o nepodjatosti soudce (srov. např. nález

sp. zn.

). K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci přitom může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že vyvstávají odůvodněné pochybnosti, zda bude soudce moci nezávisle a nestranně rozhodovat. Za objektivní přitom nelze považovat, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví účastníkovi řízení, nýbrž zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že konkrétní soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah (srov. nález

sp. zn.

).

V usnesení

sp. zn.

Ústavní soud uvedl, že "Otázku, kdo není oprávněn zastávat určitou funkci v souvislosti se svou činností za minulého režimu, řeší , kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon zakotvuje princip, podle nějž prosté členství v KSČ není skutečností, jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru nezávislosti soudce (např. i s ohledem na jeho bývalé angažmá v KSČ) je tudíž nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem." (obdobně usnesení

sp. zn.

). Lze tak dovodit, že - bez ohledu na předmět ústavní stížnosti - členství soudce v KSČ před listopadem roku 1989 samo o sobě nezakládá důvod pochybovat o jeho podjatosti. Důvod vyloučení pro podjatost by mohl nastat, pokud by se prokázalo, že vedle samotného členství v KSČ existují i další závažné okolnosti, které zavdávají důvod pochybovat o soudcově nepodjatosti.

Ústavní soud neshledal žádné zjistitelné skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o nestrannosti soudce JUDr. Pavla Rychetského. Výtky stěžovatele mají pouze obecný charakter, váží se především ke komunistické ideologii, přičemž žádné konkrétní námitky ve vztahu k osobě soudce a jeho angažovanosti v komunistické straně, z nichž by bylo možné dovodit předpokládanou obavu z jeho podjatosti v projednávané věci, stěžovatel nevznáší. Naopak stěžovatel uvádí, že nevytýká JUDr. Pavlu Rychetskému přímou účast na zabrání předmětné nemovitosti nebo na přímém falšování y konkrétního konfiskačního výměru. Námitky stěžovatele tak ani z objektivního úhlu pohledu samy o sobě nevyvolávají zjevné pochybnosti o nestrannosti soudce.

Ústavní soud dále konstatuje, že skutečnost, že JUDr. Pavel Rychetský byl soudcem zpravodajem ve věci stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. , nemůže být důvodem pro jeho vyloučení z projednávání nynější věci. Stanovisko pléna Ústavního soudu podle ust. , jak je ostatně zřejmé z jeho označení, představuje rozhodnutí přijaté plénem Ústavního soudu, složeným z jeho soudců podle ust. . Jeho účel spočívá ve sjednocování judikatury Ústavního soudu. Pro následné rozhodování pléna a senátů je závazné bez ohledu na to, zda konkrétní člen senátu byl soudcem zpravodajem či vyjádřil k přijatému rozhodnutí odlišné stanovisko.

Ústavní soud proto konstatuje, že soudce JUDr. Pavel Rychetský nemá k věci ani ke stěžovateli z hlediska ustanovení a 2 žádný významný vztah, který by mohl představovat důvod pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, přičemž ani vznesené námitky stěžovatele nemohou být ve smyslu uvedeného ustanovení důvodem pro vyloučení tohoto soudce. Protože nejsou naplněny podmínky pro vyloučení pro podjatost, bylo rozhodnuto, že soudce JUDr. Pavel Rychetský není z projednání a rozhodnutí dané věci vyloučen.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. října 2017

JUDr. Vladimír Sládeček

předseda senátu