Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 453/17

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Kateřiny Šimáčkové, Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a soudce Tomáše Lichovníka o ústavní stížnosti ústavní stížnosti Danuše Korczynské, zastoupené Mgr. Michalem Marišinským, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 163/12, proti usnesením Nejvyššího soudu č. j. -324 ze dne 21. prosince 2016, Vrchního soudu v Praze č. j. -215 ze dne 21. května 2015 a Městského soudu v Praze č. j. -170 ze dne 13. října 2014, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se v řízení před Městským soudem v Praze domáhala jmenování členů orgánu společnosti XIO.CZ a zároveň se domáhala plného osvobození od soudního poplatku. Městský soud stěžovatelku osvobodil v rozsahu 50 % a vyzval ji k zaplacení 1 000 Kč. O dalších žádostech stěžovatelky o plné osvobození nerozhodl, neboť podle jeho mínění neobsahovaly nové skutečnosti. Protože stěžovatelka soudní poplatek nezaplatila, soud řízení zastavil. Vrchní soud v Praze toto rozhodnutí potvrdil.

2. Následné dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud odmítl podle s tím, že zastavení řízení je zřejmým zákonným následkem nezaplacení soudního poplatku. Bez změny okolností nelze o opakovaných žádostech o osvobození od soudního poplatku opět rozhodovat. Podání stěžovatelky podle obsahu spisu žádné nové skutečnosti neobsahovala, naopak pouze polemizovala s předchozími rozhodnutími o neosvobození stěžovatelky od soudního poplatku.

3. Proti rozhodnutím městského, vrchního a Nejvyššího soudu stěžovatelka brojila ústavní stížností, neboť se domnívala, že jimi došlo k porušení jejího práva na soudní ochranu, zejména na přístup k soudu. Stěžovatelka nepodala pouze tři žádosti o osvobození, ale také čtyři další, o kterých nebylo vůbec rozhodnuto. Tyto žádosti nové skutečnosti obsahovaly (z rozhodnutí není zřejmé, proč neobsahují). Je přitom nezbytné, aby soud případně zastavil řízení až poté, co o žádosti o osvobození od soudního poplatku rozhodne. Stěžovatelka přitom splňuje podmínky pro plné osvobození od soudního poplatku: je ve věku 68 let, žije osamoceně na hranici hmotné nouze a pobírá pouze velmi nízký invalidní důchod.

4. Ústavní soud se seznámil s ústavní stížností a napadenými rozhodnutími; dospěl k závěru, že se jedná o návrh přípustný, avšak zjevně neopodstatněný [pro rozhodná kritéria srov. nález

sp. zn.

ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)]. Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti, přes její ústavněprávní rozměr, může mimo jiné plynout také z předchozích rozhodnutí Ústavního soudu, řešících shodnou či obdobnou právní problematiku [usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 9. 2002 (U 31/27 SbNU 341)].

5. Soudní poplatky představují příspěvek na činnost soudů a zároveň plní i regulační funkci, neboť napomáhají bránit nesmyslnému a šikanóznímu zahajování soudního řízení. Příslušná ustanovení právních předpisů je proto třeba vykládat v souladu se smyslem a účelem této právní úpravy tak, aby účastníkům řízení nebylo v opodstatněných případech upíráno právo na přístup k soudu a současně, aby zneužíváním práva na osvobození od soudních poplatků nedocházelo ke zbytečnému zatěžování soudů a ostatních účastníků řízení. Uvedený výklad se uplatní především v případě rozhodování o individuálním osvobození od soudních poplatků, kde přiznání práva na osvobození od soudního poplatku je dáno konkrétními okolnostmi projednávané věci [nález

sp. zn.

ze dne 5. 3. 2009 (N 49/52 SbNU 491)].

6. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků, je především věcí obecných soudů. Ty musí posoudit důvodnost žádosti o osvobození s ohledem na konkrétní věc a konkrétní uplatňované právo [nález

sp. zn.

ze dne 9. 2. 2009 (N 20/52 SbNU 197)]. Ústavní význam může mít takové rozhodování tehdy, pokud při rozhodování soudy nerespektují jednoznačné znění procesních norem, nebo pokud je jejich interpretace a aplikace krajně nespravedlivá [srov. nález

sp. zn.

ze dne 31. 8. 2004, N 125/34 SbNU 281)].

7. Takové vady Ústavní soud neshledal. Soudy řádně vysvětlily, z jakých důvodů stěžovatelku osvobodily pouze z části a za jakých důvodů její další podání nepovažovaly za nově projednatelné žádosti o osvobození. Co se týče výše soudního poplatku po částečném osvobození stěžovatelky, Ústavní soud jej neshledává nepřiměřeně vysokým. Částečné osvobození nadto odpovídá jednoznačnému pokynu zákonodárce, že přednost má vždy osvobození částečné před úplným ( ).

8. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. srpna 2017

Kateřina Šimáčková v. r.

předsedkyně senátu