Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 29/17

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila o ústavní stížnosti Václava Poledníka, zastoupeného Mgr. Andreou Hradilovou, advokátkou se sídlem Nahořany 132, proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 11. 2013 č. j. 520 926 317 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 24. 2. 2014 č. j. -38, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Dne 3. 1. 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání označené jako ústavní stížnost a směřující proti v záhlaví označeným rozhodnutím. Dne 1. 3. 2017 obdržel Ústavní soud žádost o prodloužení lhůty sepsanou Mgr. Andreou Hradilovou, advokátkou přidělenou Českou advokátní komorou. Podáními ze dne 31. 3. 2017 a 11. 4. 2017 byl návrh stěžovatele advokátkou doplněn.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 11. 2013 č. j. X byla zamítnuta žádost stěžovatele o invalidní důchod pro nesplnění podmínek podle , o důchodovém pojištění. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 12. 2013 č. j. /X /315-MSV byly zamítnuty námitky stěžovatele proti tomuto rozhodnutí. V záhlaví označeným rozsudkem krajského soudu ze dne 24. 2. 2014 byla zamítnuta žaloba stěžovatele. Stěžovatel tvrdí, že uvedenými rozhodnutími správních orgánů a soudu došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle d. K tomu mělo podle stěžovatele dojít v důsledku nesprávného postupu České správy sociálního zabezpečení, která zamítla stěžovatelovu žádost o invalidní důchod, jakož i krajského soudu, který toto rozhodnutí aproboval.

Stěžovatel dále v ústavní stížnosti poukazuje na postup Ministerstva práce a sociálních věcí, které opakovaně zamítalo žádosti stěžovatele o odstranění tvrdosti. Na jeho poslední podání (označené jako "stížnost") ze dne 4. 12. 2016 odpovědělo Ministerstvo práce a sociálních věcí dopisem ze dne 16. 12. 2016 č. j. MPSV-2016/262753-71, ve kterém byl stěžovatel opětovně poučen o podmínkách pro přiznání invalidního důchodu. Možností řešení jeho situace je podle Ministerstva práce a sociálních věcí buď získání potřebné doby pojištění v desetiletém období dokončeném po vzniku invalidity výdělečnou činností, nebo dobrovolná účast na důchodovém pojištění. Stěžovatel se v ústavní stížnosti domáhá, aby Ústavní soud zakázal ministru práce a sociálních věcí pokračovat v porušování práva stěžovatele na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci.

Před tím, než přistoupí k posouzení ústavní stížnosti, zkoumá Ústavní soud, zda návrh obsahuje všechny požadované náležitosti a zda jsou splněny podmínky jeho projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Pokud jde o návrh na zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové- pobočka v Pardubicích, resp. i o návrh na zrušení předchozího rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, Ústavní soud připomíná zásadu subsidiarity ústavní stížnosti. Především se projevuje tím, že ústavní stížnost je v souladu s nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákona k ochraně práva poskytuje, což platí i pro kasační stížnost, tedy opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu (srov. an. ). Jelikož stěžovatel nedoložil, ani nenapadá rozhodnutí o kasační stížnosti, Ústavní soud v této části ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou.

Jestliže se stěžovatel dále domáhá, aby Ústavní soud "zakázal ministru práce a sociálních věcí pokračovat v porušování práva stěžovatele na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci", ani tomuto návrhu Ústavní soud nemohl vyhovět. Především konstatuje, že o přiměřeném hmotném zabezpečení stěžovatele bylo (negativně) rozhodnuto výše uvedenými rozhodnutími k žádostem o invalidní důchod. Z toho Ústavní soud - i s přihlédnutím k odůvodnění - dovozuje, že tato část ústavní stížnosti ve skutečnosti směřuje proti rozhodnutím o odstranění tvrdosti. Na odstranění tvrdosti však neexistuje právní nárok, nemůže tedy ani dojít k zásahu do subjektivního práva stěžovatele, resp. "neprominutí tvrdosti zákona není rozhodnutím, které by svojí povahou bylo vůbec schopné zasáhnout sféru ústavních práv stěžovatele" (usnesení

sp. zn.

).

Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle a zčásti jako návrh nepřípustný a zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. června 2017

JUDr. Vladimír Sládeček

předseda senátu