Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 38/17

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Jiřího Kubíka, zastoupeného JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., advokátem, Bolzanova 1615/1, Praha 1 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. října 2016 č. j. -121 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. února 2016 č. j. -73, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d) y (dále jen " ") se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí s tím, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle y, jakož i právo garantované a d.

2. Napadeným rozsudkem Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 (pro uznání) ze dne 6. 5. 2015 č. j. -36, kterým bylo k žalobě žalobce DRUŽSTVO DOMOV, bytové družstvo, uloženo stěžovateli a Heleně Kubíkové zaplatit žalobci částku 298 021 Kč s příslušenstvím a náklady řízení, a dále (odvolací soud) uložil stěžovateli nahradit žalobci náklady odvolacího řízení.

3. Proti tomuto rozsudku brojil stěžovatel dovoláním, které Nejvyšší soud podle věty první (dále jen " ") odmítl s odůvodněním, že stěžovatel podle nevymezil předpoklady přípustnosti dovolání ( ).

4. V ústavní stížnosti stěžovatel mj. vytknul Městskému soudu v Praze, že neuznal jeho námitku, že zahájení daného řízení brání řízení vedenému u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , a vyjádřil názor, že došlo k porušení "principu litispendence".

5. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [ a 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

6. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

7. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

8. Podle může účastník napadnout žalobou pro zmatečnost mj. pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, jestliže v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení.

9. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítl, že soudy danou věc projednaly a rozhodly, ačkoliv tomu bránila překážka zahájeného řízení (litispendence). S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že stěžovatel se v daném soudním řízení mohl (a měl) před podáním ústavní stížnosti bránit žalobou pro zmatečnost; z ústavní stížnosti ani vyžádaného soudního spisu však neplyne, že by tento mimořádný opravný prostředek podal, natož pak, že by jej již vyčerpal (tj. dosáhl rozhodnutí o něm).

10. Ústavní stížnost tak není podle přípustná, a proto ji Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. března 2017

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj